Na Zemi se dalo žít už 160 milionů let po jejím vzniku

CT24: Canberra - Úlomek zirkonu nalezený na jedné západoaustralské ovčí farmě v Jack Hills je nejstarší známou částí naší planety. Experti s pomocí dvou různých metod stanovili věk krystalu na 4,4 miliardy let. Nález tak naznačuje, že Země se stala poměrně krátce po svém vzniku před 4,5 miliardy let obyvatelnou. "Země ve své rané fázi nebyla tak drsným místem, jak se mnozí vědci domnívali," konstatoval vedoucí výzkumu John Valley z amerického Wisconsinu.

Naše planeta vznikla před 4,5 miliardy let jako žhavá koule, ale podle zirkonu lze soudit, že již o 100 milionů let později měla pevnou zemskou kůru. Z věku minerálu je také patrné, že zemská kůra se objevila jen 160 milionů let po zformování naší sluneční soustavy. "Zemská kůra se vytvořila relativně brzy po vzniku naší planety a tento malý drahokam je jejím pozůstatkem," napsali odborníci ve studii zveřejněné v nejnovějším vydání časopisu Nature Geoscience.

"Jedna z věcí, které nás doopravdy zajímají, je, kdy byla Země poprvé vhodná k životu. Kdy vychladla natolik, že se mohl objevit život," uvedl Valley v telefonickém rozhovoru. "Zjištění, že krystal zirkonu, a tudíž i zemská kůra, jsou staré 4,4 miliardy let, naznačují, že naše planeta mohla být schopna podporovat mikrobiální život před 4,3 miliardy let," dodal s tím, že nemáme důkazy, že život tehdy skutečně existoval, ale nemáme ani důkazy, že neexistoval.

Nejstarší fosilní svědectví života na Zemi jsou stromatolity, tedy vápencové útvary vytvořené archaickými formami bakterií, které jsou staré asi 3,4 miliardy let.

Zmíněný zirkon byl vyzdvižen ze skály v oblasti Jack Hills v roce 2001. Na nález takové důležitosti je zirkon velmi malý, měří pouze 0,2 krát 0,4 milimetru. "Zirkony mohou být velké a velmi krásné. Ty, se kterými pracujeme my, jsou však malé a nejsou pro nikoho zvlášť atraktivní s výjimkou geologů," podotkl Valley. "Kdybyste tento úlomek položili na dlaň a měli dobrý zrak, mohli byste ho vidět bez lupy," dodal.