Nečas naznačil, že by se ČR k paktu mohla ještě přidat

ČT24: Brusel – Po pondělním summitu Evropské unie český premiér Petr Nečas nevyloučil, že by se Česká republika mohla nakonec přidat k dohodnutému paktu o rozpočtové kázni. Problémy ale premiér vidí mimo jiné s případnou ratifikací smlouvy v ČR i s účastí nečlenů eurozóny na summitech unijních států platících eurem. K paktu se prozatím rozhodlo přidat 25 z 27 zemí EU. Příslušná smlouva se podepíše počátkem března.
Jednou z příčin, proč se v pondělí ČR k dohodě nepřipojila, je podle Nečase to, že není vyjasněno, jakým způsobem by se pakt v Česku ratifikoval. K podpisu podle něj potřebuje premiér mimo jiné zmocnění prezidenta, jehož podpis je pak třeba i k dokončení ratifikace. Jenže prezident Václav Klaus, který je znám kritickým postojem k EU, už deklaroval, že se pod tuto smlouvu nepřipojí.  
Pokud bude ale chtít ČR vstoupit do eurozóny, k čemuž se zavázala ve smlouvě o vstupu do EU, stejně se jednou k paktu bude muset připojit. "Podmínkou přistoupení k eurozóně je schválení a ratifikace této smlouvy. Chce-li být někdo v eurozóně, tak musí přistoupit k této smlouvě," řekl Nečas. "Nejsem dostatečně obeznámen se všemi podrobnostmi o tom, co se děje v Praze, abych pochopil, proč to, co bylo přijatelné v prosinci, už teď přijatelné není," poznamenal na českou adresu francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Český premiér podle něj partnerům sdělil, že z ústavních důvodů nechce přistoupit k chystané smlouvě. "Vzali jsme toto rozhodnutí na vědomí," řekl také Sarkozy.
Petr Nečas, premiér ČR:
"Nepřekročitelný důvod je, že pokud nenalezneme širší politickou shodu nad způsobem ratifikace, tak vlastně ta smlouva je tím pádem velmi těžko akceptovatelná."
Poláky se partnerům nakonec podařilo přesvědčit, aby se k paktu připojili  
Dalším problémem je účast na summitech eurozóny. Česko podobně jako Polsko prosazovalo, aby mělo zajištěnou účast za rovnoprávných podmínek, ač by to neznamenalo, že by o záležitostech zemí používajících euro nečlenské země eurozóny rozhodovaly. K paktu se prozatím rozhodlo přidat 25 z 27 zemí EU, když se dvacátou pátu zemí, která pak přijala, stalo Polsko. Unijní prezident Herman van Rompuy to vysvětlil tím, že státy, které pakt ratifikují, budou "vtaženy" do debat o tématech, která se budou týkat smlouvy i případných změn v zásadní architektuře eurozóny.  
Van Rompuy výsledný kompromis označil za velmi rozumný. Důvodem je mimo jiné i to, že eurozóna bude muset vždy vysvětlit, proč se případně hodlá sejít bez účasti států neplatících eurem. "Tento posun považuji za nedostatečný," řekl Nečas o ústupcích, které partneři nabídli. Podotkl, že ČR by "slušela" v pozici pozorovatele výraznější účast.
Kromě účastí na vrcholných schůzkách eurozóny má ČR podle Nečase problém také s nedostatečnou váhou, jaká je v paktu kladena na dluhové kritérium. Podle něj by státy neměly mít státní dluh větší než 60 procent hrubého domácího produktu. Tuto podmínku nyní překračuje celá řada zemí v čele s Řeckem, Itálií či Belgií.

Lídři EU se shodli na paktu o rozpočtové disciplíně. Mimo ČR a Británii

Brusel – Lídři států evropské sedmadvacítky se v zásadě dohodli na novém paktu o rozpočtové kázni. Podle informací ČT smlovu podpořilo 25 zemí EU, mezi kterými zatím nejsou Británie a ČR, jak oznámil švédský premiér Fredrik Reinfeldt. Český premiér Petr Nečas nicméně nevyloučil, že by se Česká republika mohla nakonec ještě přidat k dohodnutému paktu o rozpočtové kázni. Problémy ale premiér vidí mimo jiné s případnou ratifikací smlouvy v ČR i s účastí nečlenů eurozóny na summitech unijních států platících eurem. Británie svou účast odmítla už na unijním summitu v prosinci. Zástupci jednotlivých států unie se na dnešním mimořádném summitu EU rovněž shodli na tom, že trvalý záchranný fond eurozóny ESM začne platit od poloviny letošního roku, tedy o rok dříve, než s čím se počítalo původně.
"Česká republika uvedla, že kvůli ratifikačním důvodům nemůže říci 'ano' dnes večer. Británie už dříve řekla, že nebude součástí tohoto (paktu)," prohlásil Reinfeldt. Dnešní postoj navíc ještě neuzavírá dveře k tomu, aby se Česká republika k dohodě mohla připojit v příštích týdnech. Pakt, který zpřísňuje rozpočtové podmínky pro země eurozóny, by měl být podepsán začátkem března.
Herman van Rompuy, prezident EU
"Dvacet pět členských států se připojí a podepíše smlouvu o rozpočtové disciplíně."
zdroj: osobní Twitter unijního prezidenta
Každý rok by se měly podle dosavadních informací konat nejméně dva summity za účasti zemí eurozóny, kde se bude jednat o strategii týkající se jen eura. Kromě toho by měl být jednou ročně summit otevřený i zemím, které se ke smlouvě připojí, ale ještě nejsou členy eurozóny. Pokud by země eurozóny chtěly mít ještě další vlastní vrcholnou schůzku, musely by přijít s konkrétním odůvodněním. Podobné uspořádání předpokládal i původní návrh dohody, se kterým česká vláda v tomto bodu nesouhlasila.
ESM má začít platit od poloviny roku
Konec summitu byl původně plánován na 19. hodinu. Před 20:00 se ale šéfové států a vlád dohodli jen na poměrně obecném prohlášení o tom, že je ve světle zuřící dluhové krize třeba kromě škrtů a reforem podpořit i růst a zaměstnanost. Právě tímto směrem míří na adresu EU kritika od odborů i některých ekonomů. Podle nich škrty ekonomiku podkopou a povedou k dalšímu zhoršení už tak špatné ekonomické situace. Evropští lídři se také dohodli na tom, že trvalý záchranný fond eurozóny ESM začne platit od poloviny letošního roku, tedy o rok dříve, než s čím se počítalo původně. Smlouva o něm se podepíše nicméně až později.
Nečasův kabinet s paktem souhlasí, ovšem chce nejdřív vidět dokument v definitivní podobě. Zároveň kabinet chce, aby smlouvu v Česku přijala ústavní většina nebo přímo veřejnost v referendu. Evropa podle ministra financí Kalouska takový krok nechápe a premiér Nečas tak měl v Bruselu co vysvětlovat. Nečas přitom ještě před zahájením summitu zdůraznil, že v navrhované podobě je pro ČR pakt nepřijatelný.
Podle něj by bez plnohodnotné účasti na summitech zemí používajících euro jako platidlo České republice nic nepřinesl: "Jestliže nás chtějí brát skutečně jako plnohodnotného partnera, chtějí abychom se k něčemu zavázali, chtějí abychom platili, tak potom za to musí být plnohodnotná účast u stolu při jednání eurozóny. Pokud nebude, tak je to pro mě velmi těžko akceptovatelné."
Herman Van Rompuy, předseda Evropské rady
"Musíme snižovat deficity, ale ne investice do budoucnosti... Musíme snižovat deficity a stabilizovat Evropu a současně zajišťovat růst a pracovní místa."
Ještě před summitem německá kancléřka Angela Merkelová relativizovala návrhy na to, aby v případě, že Řecko nebude s to prosadit požadované škrty, nad jeho rozpočtovou politikou musely převzít kuratelu zahraniční instituce. Návrh ihned vyvolal kontroverze a odmítnutí v Řecku. "Myslím, že vedeme diskusi, kterou bychom neměli mít. Jde o to, jak může Evropa pomáhat, aby Řecko mohlo dodržet své závazky... Ale to jde, jen když o tom Řecko a další země budou jednat. Proto nechci kontroverzní debatu, ale konstruktivní debatu, která povede k úspěchu. K úspěchu pro Řeky a k ničemu jinému," zdůraznila Merkelová.
Německý ministr hospodářství Philipp Rösler dnes v listu Bild otevřeně pohrozil Aténám ztrátou kontroly nad rozpočtem. V minulých dnech tiskové agentury na základě informovaných zdrojů přinesly zprávy, podle nichž Berlín chce, aby Atény přišly o rozpočtovou suverenitu.