Nečas: Půjčkou signalizujeme, že jsme ve stádu zdravý kus

Novinky: Premiér Petr Nečas (ODS) vysvětlil, že se vláda rozhodla půjčit na pomoc eurozóně 1,5 miliardy eur, aby jednak ukázala, že jí na stabilitě eurozóny záleží, jednak chtěla také ukázat, že „v 27hlavém stádu zvaném Evropská unie“ patří ČR mezi zdravé kusy. Nyní je ještě na centrální bance, zda dané peníze ze svých devizových rezerv uvolní.
Nečas půjčku vysvětlil jako důležitý politický signál. „Zaprvé jsme dokázali, že nám na stabilitě eurozóny, s níž jsme ekonomicky provázáni, záleží. Zadruhé mezi těmi, kteří půjčky poskytují a neposkytují, vede linka. Jsou tam ekonomicky zdravé země s konsolidovanými veřejnými financemi a ekonomicky nezdravé. My patříme do první skupiny. Stádo jménem Evropská unie se dělí na zdravé a nemocné. Zdravost se projevuje půjčkou. To byly důvody, proč se pro ni rozhodli,“ vysvětlil s nadsázkou Nečas.

Poté doplnil, že ČR se tak postavila po bok zdravých kusů, jako jsou Nizozemí, Dánsko či Švédsko. Hluboce zadlužené země typu Řecka, Maďarska nebo Portugalska půjčku neposkytují.

„Jako ministr financí zdravého kusu jsem potěšen, že to vláda schválila,“ navázal Kalousek. Upřesnil, že od vlády dostal mandát předstoupit před radu ČNB a požádat ji o půjčku 38 miliard pro Mezinárodní měnový fond, který má peníze poskytovat nemocným kusům. Vláda ale nemůže prolomit nezávislost centrální banky a vyvíjet na její činnost tlak.

Kalousek je připraven půjčku garantovat
Kalousek ale namítl, že ČNB nedělá politiku a už vůbec ne mezinárodní. Kalousek předpokládá, že si sice vyslechne názor rady, který je vůči půjčce skeptický, ale že radu přesvědčí, aby půjčku poskytla. „Řeknu jim: Dovolujeme si vás zdvořile požádat s péčí odpovědného hospodáře o půjčku, jelikož toto je to nejšetrnější řešení pro ČR. Pokud mi to nedají, nemohu ani mrknout okem,“ řekl Kalousek.

Podle svých slov je za vládu také připraven centrální bance půjčku garantovat pro případ znehodnocení, což prý za nulovou možnost pokládat nelze. Garance se má tak týkat i první půjčky, kterou u vedení ČNB před lety vyjednala vláda Mirka Topolánka v hodnotě 1,3 miliardy. Garance by pak měly zaštítěny zákonem. Pokud by MMF zkrachoval a vláda musela naplnit záruky, odrazilo by se to ve schodku rozpočtu.

Nic zásadního se neřeší
„Nebude-li rada ČNB souhlasit, pak do 30 dnů mám předložit jinou alternativu řešení, o které zatím nechci uvažovat, protože navržené řešení je to nejšetrnější vůči veřejným rozpočtům,“ dodal Kalousek.

Nečas na závěr tiskové konference poznamenal, že podle něj půjčka nic zásadního neřeší. „Celková půjčka pro MMF má činit 200 miliard eur. Jen Itálie a Španělsko musí prodat za první čtvrtletí dluhopisy v hodnotě 240 miliard. Jde pouze o signální rovinu než rovinu řešení,“ dodal premiér.

Země se rozhodly pomoci eurozóně prostřednictvím MMF, jelikož jeho stabilita je prakticky neochvějná, především však disponuje dostatkem pravomocí dlužné částky z bankrotujících zemí vymoci.

Vláda schválila půjčku na pomoc eurozóně

Vláda se dohodla, že eurozóně pomůže půjčkou ve výši 1,5 miliardy eur. V přepočtu téměř 38 miliard korun z devizových rezerv centrální banky půjčí Česká republika Mezinárodnímu měnovému fondu, který bude půjčky i z ostatních zemí EU rozdělovat problematickým státům eurozóny. MMF totiž disponuje pravomocemi splátky vymoci zpět. Vláda také předběžně a s podmínkami schválila novou evropskou smlouvu.
Původně eurozóna žádala půjčku ve výši skoro 90 miliard korun. Vláda Petra Nečase (ODS) se ale zdráhala takovou částku poskytnout, a to včetně ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) zastávajícího ve vládě integrační proud.

EU kromě půjčky žádá po státech eurozóny, aby podepsaly novou smlouvu o tzv. fiskální unii, v jejímž rámci by Brusel kontroloval státní rozpočty jednotlivých zemí a dohlížel na jejich fiskální disciplínu. V případě porušování pravidel by mohl Evropský soud vymáhat sankce.

Ministři také podmíněně odsouhlasili evropskou smlouvu o kontrole rozpočtů zemí eurozóny. Podle informací ČT se ale musí nejprve dojednat nevyjasněné body smlouvy, a poté ji buď ústavní většinou potvrdí parlament, nebo referendum.

ČSSD schválení půjčky na pomoc eurozóně uvítala
„Soc. dem. se domnívá, že tato půjčka je signálem faktu, že jsme součástí EU a jako ČR musíme mít zájem, a máme zájem na tom, aby se dluhová krize v Evropě vyřešila bez dopadu na hospodářský růst. To znamená, je to výraz určité solidarity, kterou ČR na sebe vzít musí,“ řekl ve středu Právu šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka. ČSSD ocenila, že ČR místo původně požadovaných takřka 90 miliard nakonec půjčí nižší sumu, téměř 38 miliard korun. „Vítáme jako soc. dem. snížení částky oproti sumě, která byla původně požadována ze strany Evropské komise,“ uvedl Sobotka.
Výsledek kompromisu?
Půjčky a nové smlouvy o ekonomickém fungování eurozóny jsou stěžejními body plánu, který má pomoci euru z vleklé krize. Zdrženlivě se vůči podpisu smlouvy i půjčkám stavěly především ODS a VV, které preferují vyvolání referenda. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg ale prohlásil, že ve vládě, která se nebude podílet na dění v eurozóně, nechce být. Jeho odchod by zřejmě znamenal i rozpad koalice. Schwarzenberg ale zdůraznil, že má v záloze kompromisní řešení, které by rozkolu ve vládě mohlo předejít.

Nová evropská smlouva se bude týkat ČR až ve chvíli, kdy se přidá do spolku zemí platících eurem. Přijmout euro se Česko sice zavázalo při vstupu do EU, ale v nejbližších letech nebude vstup do eurozóny na pořadu dne.

Pokud bude o nové smlouvě rozhodovat parlament, bude záležet zejména na postoji koaličních partnerů. Sociální demokraté již deklarovali, že by pro ni ruku zvedli i bez souhlasu plebiscitu.

Dlouhá trať
TOP 09 se podmínka souhlasu ústavní většinou příliš nezamlouvá a při hlasování ve vládě o tomto bodu se zdržela hlasování, protože údajně požadovala souhlas jen prosté parlamentní většiny. Přesto vláda svůj postoj zmírnila, jelikož ještě minulý týden si ODS a VV odhlasovaly, že referendum bude kvůli nové smlouvě či k přijetí eura nutné. Referendum by zřejmě v době utahování opasků znamenalo pro novou smlouvu konec.

Pro schválení ústavní většinou je třeba podpory tří pětin poslanců a senátorů. Proevropské ČSSD a TOP 09 disponují ve Sněmovně 97 hlasy, chybí jim tak 23 hlasů. V Senátu mají dohromady zastoupení 46 senátorů, s hlasy lidovců by však na ústavní většinu za současného složení Senátu dosáhly.

Veřejná diskuze o nových závazcích se zřejmě potáhne ještě v příštím roce. Prezident Václav Klaus už totiž prohlásil, že novou smlouvu nikdy nepodepíše. Formální ratifikace tak zřejmě bude až na jeho následovníkovi, což se zřejmě odrazí i na prezidentských volbách a případné kampani.