Neschopnému Řecku hrozí kuratela, prohlásil německý ministr
Novinky: Pokud Řecko nebude schopno zavést reformy a úsporná opatření, na nichž se dohodlo s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem, budou muset nad jeho rozpočtovou politikou převzít kuratelu zahraniční instituce. Řekl to pro pondělní vydání nejčtenějšího německého deníku Bild spolkový ministr hospodářství Philipp Rösler.
Rösler je prvním německým vládním politikem, který Řecku otevřeně pohrozil ztrátou kontroly nad rozpočtem. V minulých dnech tiskové agentury na základě informovaných zdrojů přinesly zprávy, podle nichž Berlín chce, aby Atény přišly o rozpočtovou suverenitu.
"Jestliže Řekové nejsou schopni dokázat to sami, pak musí přijít silné vedení a monitorování ze zahraničí, například z EU," řekl Rösler v rozhovoru, jehož výňatky dnes Bild poskytl agenturám. Rösler je rovněž vicekancléřem a šéfem Svobodných demokratů (FDP).
Podle nejmenovaných činitelů diskutují o návrhu kurately nad Řeckem ministři financí 17 zemí eurozóny, protože Řecko opakovaně neplní své závazky spojené se záchranným balíkem EU a MMF v hodnotě 110 miliard eur (2,8 biliónu Kč). Mezinárodní věřitelé nyní jednají o dalším záchranném programu pro Řecko v sumě 130 miliard eur a kladou si tvrdé podmínky. Atény musí uzavřít dohodu o úvěru do března, jinak zemi hrozí neřízený bankrot.
Řecké vládní zdroje v sobotu uvedly, že řečtí představitelé byli o této možnosti eurozónou neformálně informováni, ale že podobné řešení kategoricky odmítají. "Řecko o podobné možnosti nejedná," citovala agentura AFP vládní zdroj. "Je vyloučeno, abychom to přijali. Tyto kompetence patří do národní svrchovanosti."
List Financial Times v sobotu na základě získaného dokumentu uvedl, že Německo chce ustavit nad Řeckem a dalšími zeměmi, které by neplnily podmínky záchranných půjček, "rozpočtového komisaře". Ten by měl právo veto nad rozpočtovými rozhodnutími vlády, pokud by nebyly v souladu s požadavky věřitelů.
Řecko se v zásadě dohodlo na seškrtání soukromého dluhu
Řecko se ve víkendových jednáních se zástupci soukromých věřitelů v zásadě dohodlo na podmínkách snížení svého dluhu. Konečnou dohodu o výměně dosavadních státních dluhopisů za nové by obě strany měly uzavřít příští týden, sdělili řečtí vládní činitelé a vyjednavači věřitelů. Dohoda o seškrtání řeckých dluhů u soukromých investorů je pro Mezinárodní měnový fond podmínkou jeho souhlasu s druhým balíkem finanční pomoci zemi v sumě asi 130 miliard eur (3,3 biliónu Kč).
Podle předběžné dohody by investoři vyměnili své obligace v nominální hodnotě 206 miliard eur za nové, jejichž celková hodnota, včetně úroků, by byla o 60 procent nižší. Nominální hodnota nových dluhopisů bude proti dosavadním bondům poloviční, jejich lhůta splatnosti bude výrazně delší a průměrná úroková sazba ve formě kupónů bude mírně pod čtyřmi procenty ve srovnání se zhruba pěti procenty u starých dluhopisů.
Hlavní prvky dohody se tak řídí doporučením ministrů financí eurozóny, kteří na počátku týdne kvůli příliš vysokým úrokům zamítli poslední nabídku věřitelů a vymínili si, aby průměrný úrok nových dluhopisů klesl pod čtyři procenta. Roční náklady úrokových plateb z řeckých dluhopisů se tím sníží proti nynějšímu stavu o zhruba 60 procent na čtyři miliardy dolarů (76 miliard Kč), odhadl podle agentury AP institut Re-Define.
"Příští týden budeme schopni dokončit plán výměny dluhopisů," řekl v sobotu večer řecký ministr financí Evangelos Venizelos. "Od konečné dohody jsme skutečně už jen jeden krok," dodal. Charles Dallara, který jako hlavní vyjednavač věřitelů jedná v Aténách od čtvrtka, má dnes Řecko opustit, zůstane však s řeckými činiteli v kontaktu.
Řecko od MMF a EU nutně potřebuje nový úvěrový balík nejpozději do 20. března, kdy má splatit dluhopisy za 14,5 miliardy eur (365 miliard Kč). Podle posledních informací však budou mezinárodní věřitelé od řecké vlády požadovat, aby přislíbila další reformy a úsporná opatření a začala plnit slíbené kroky. Bez nové finanční pomoci by Řecku hrozil neřízený bankrot a země by možná musela opustiti eurozónu.
Státní dluh Řecka přesahuje 350 miliard eur, z toho na soukromé věřitele připadá kolem 200 miliard eur. EU a MMF v dubnu 2010 sjednaly s Řeckem první záchranný balík v hodnotě 110 miliard eur.
Řečtí zákonodárci se zatím se soukromými věřiteli na odepsání dluhů nedohodli
Řecký premiér Lukas Papadimos a ministr financí Evangelos Venizelos nepřesvědčili v sobotu soukromé investory, aby jim odpustili zhruba polovinu dluhů. To je přitom nezbytné pro záchranu země před bankrotem. Podle informací agentury AP je ale dohoda na dosah, vyjednávání má pokračovat v neděli.
Soukromé věřitele při vyjednávání zastupovali ředitel Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) Charles Dallara a šéf francouzské banky BNP Paribas Jean Lemierre. i když v sobotu ke shodě nedošlo, podle jejich vyjádření jsou obě strany již „blízko k dokončení dohody“ o odpuštění řeckých dluhů.
Mezinárodní banky a další soukromé instituce vlastní řecké dluhopisy v hodnotě kolem 206 miliard eur (přes 5,7 biliónu Kč). Cílem současných jednání je dohoda na nahrazení dluhopisů novými, které by měly nižší hodnotu a delší dobu splatnosti.
V praxi by to mohlo znamenat odepsání nejméně 50 procent řeckého dluhu. Šéf největší německé banky Deutsche Bank Josef Ackermann dokonce v pátek tvrdil, že soukromí věřitelé jsou připraveni Řecku odpustit až 70 procent dluhu.
Státní dluh Řecka přesahuje 350 miliard eur, z toho na soukromé věřitele připadá kolem 200 miliard eur. Původní představa bank byla taková, že Řecku odpustí kolem 100 miliard eur. Ochota seškrtat dluh výrazněji svědčí o tom, že banky přijmou u nových dluhopisů o trochu nižší úrok, než si původně představovaly.
V souvislosti s jednáním se zvyšují tlaky na to, aby k odpuštění řeckých dluhů významně přispěla i Evropská centrální banka (ECB), která od května 2010 nakoupila na trhu řecké státní dluhopisy za zhruba 40 miliard eur.