O řeckém rozpočtu bychom měli rozhodovat my, navrhuje Německo

MFDnes: V eurozóně roste nedůvěra vůči Řecku. Německo a další země platící eurem chtějí, aby jim Atény umožnily přímou kontrolu nad svým rozpočtem. Informovala o tom agentura AFP, podle níž ale Řekové o takové možnosti nechtějí ani slyšet.
Agentura AP s odvoláním na nejmenovaného německého činitele napsala, že Řecko by mělo dočasně předat svrchovanost nad daňovými a výdajovými rozhodnutími rozpočtovému komisaři eurozóny. Tímto způsobem by si Atény zajistily další pomoc.
Činitel, který si nepřál být jmenován, dodal, že o tomto návrhu diskutují ministři financí 17 zemí eurozóny, protože Řecko opakovaně nesplnilo své závazky spojené se "záchranným lanem" v hodnotě 110 miliard eur, které mu země spojené měnovou unií poskytly.
Mezinárodní věřitelé Řecka nyní projednávají další záchranný balíček v hodnotě 130 miliard eur těžce zadlužené zemi.
V Aténách jistý vládní zdroj potvrdil, že řečtí představitelé byli neformálně v tomto smyslu eurozónou informovány, ale že podobné řešení kategoricky odmítají. "Řecko o podobné možnosti nejedná," citovala agentura AFP zmíněný vládní zdroj. "Je vyloučeno, abychom to přijali. Tyto kompetence patří do národní svrchovanosti."
V Aténách mezitím v sobotu vrcholilo jednání mezi řeckou vládou a soukromými investory o dopuštění části řeckého dluhu. Vyjednání v sobotu skončilo bez výsledku, bude ale ještě pokračovat. Podle vyjádření zástupců investorů, kterými jsou hlavně banky a pojišťovny, je dohoda velmi blízko. Podle dřívějšího vyjádření šéfa Deutsche Bank Josefa Ackermanna jsou věřitelé ochotni odepsat téměř 70 procent řeckého dluhu.

Řecku hrozí ztráta kontroly nad rozpočtem, potvrdilo Německo

Pokud Řecko neuvede v život reformy a úsporná opatření, na kterých se dohodlo s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem, budou muset na jeho rozpočtovou politiku dohlédnout zahraniční instituce. Pro německý deník Bild to řekl spolkový ministr hospodářství Philipp Rösler.
Rösler je prvním německým vládním politikem, který Řecku otevřeně pohrozil ztrátou kontroly nad rozpočtem. V minulých dnech tiskové agentury na základě informovaných zdrojů přinesly zprávy, podle nichž Berlín chce, aby Atény přišly o rozpočtovou suverenitu.
"Jestliže Řekové nejsou schopni dokázat to sami, pak musí přijít silné vedení a monitorování ze zahraničí, například z EU," řekl Rösler v rozhovoru, jehož výňatky v neděli Bild poskytl agenturám. Rösler je rovněž vicekancléřem a šéfem Svobodných demokratů (FDP).
Na takový scénář nepřistoupíme, zaznívá z Řecka
Podle nejmenovaných činitelů diskutují o návrhu dohledu nad Řeckem ministři financí zemí eurozóny, protože Řecko opakovaně neplní své závazky spojené s záchranným balíkem EU a MMF v hodnotě 110 miliard eur (2,8 bilionu Kč). Mezinárodní věřitelé nyní jednají o dalším záchranném programu pro Řecko v sumě 130 miliard eur a kladou si tvrdé podmínky. Atény musí uzavřít dohodu o úvěru do března, jinak zemi hrozí neřízený bankrot.
Řecké vládní zdroje v sobotu uvedly, že řečtí představitelé byli o této možnosti eurozónou neformálně informováni, ale že podobné řešení kategoricky odmítají. "Řecko o podobné možnosti nejedná," citovala agentura AFP vládní zdroj.
"Je vyloučeno, abychom to přijali. Tyto kompetence patří do národní svrchovanosti." List Financial Times v sobotu na základě získaného dokumentu uvedl, že Německo chce ustavit nad Řeckem a dalšími zeměmi, které by neplnily podmínky záchranných půjček, "rozpočtového komisaře". Ten by měl právo veto nad rozpočtovými rozhodnutími vlády, pokud by nebyly v souladu s požadavky věřitelů.

Soukromí věřitelé jsou připraveni odepsat 70 procent dluhu Řecka

Soukromí věřitelé Řecka, tedy hlavně evropské banky a pojišťovny, jsou připraveni předlužené zemi odpustit až 70 procent dluhu. Televizi N-TV to řekl šéf největší německé banky Deutsche Bank Josef Ackermann. Dohoda s bankami je přitom klíčová pro rozhodnutí poslat druhou pomoc Řecku. Bez ní by země neřízeně padla.
Ackermann patří podle agentury Reuters k hlavním zástupcům Ústavu pro mezinárodní finance (IIF), který s řeckými činiteli o seškrtání dluhu nyní jedná v Aténách.
"Všichni zúčastnění jsou zainteresováni na hledání řešení, privátní investoři právě jednají v Aténách, jsem si jistý, že řešení najdeme," řekl Ackermann. "Privátní investoři položili na stůl velmi zajímavou nabídku. Bavíme se o tom, že odepíšeme skoro sedmdesát procent, to je hodně, musíme se dál snažit dohodnout," dodal.
Za IIF vede jednání v Aténách ředitel Charles Dallara. Soukromí věřitelé byli dosud ochotni odepsat jen asi polovinu řeckého dluhu, která by odpovídala zhruba výměně starých dluhopisů za nové s desetiletou splatností a úrokem kolem čtyř procent. Evropským vyjednavačům se to ale nelíbilo a tlačili na věřitele, aby se přiblížili představě Řecka, které nabízelo 3,5 procenta a zároveň požadovalo delší splatnost bondů (více zde).
Státní dluh Řecka přesahuje 350 miliard eur (asi 8,8 bilionu Kč). Na soukromé věřitele z toho připadá kolem 200 miliard eur. Odepsání dluhu má snížit zadlužení Řecka do roku 2020 z dnešní hodnoty 160 procent vůči HDP na hodnotu 120 procent.
Podle řady ekonomů je takovýto výsledek nedostatečný a Řecko na nohy postavit nedokáže. Evropa by měla proto jihoevropskou zemi buď nechat odejít z eurozóny, nebo ji oddlužit ještě víc, a to i za pomoci ztrát veřejného sektoru. Že o tom eurozóna začíná uvažovat, naznačil i předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker.
"Pokud se prokáže, že je v silách Řecka pokračovat v obsluze dluhu, a pokud bude existovat obecná dohoda se soukromými věřiteli, pak si veřejný sektor také bude muset položit otázku, zda neposkytne pomoc," uvedl v pátek v rakouském deníku Juncker.
Dohoda je na dosah, říkají politici v Davosu
Ministři financí zemí eurozóny a další činitelé měnové unie předpokládají, že dohoda mezi Řeckem a jeho soukromými věřiteli bude v nejbližších dnech dokončena. V diskusi na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu činitelé dali najevo optimismus nad posledním vývojem, který podle nich směřuje k tomu, že Řecko nebude nuceno vyhlásit státní bankrot.
"Jsme velmi blízko dohodě," řekl komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Vrcholní ekonomičtí představitelé eurozóny tvrdí, že do sebe začínají zapadat i základní stavební kameny, které jsou nutné k vyřešení dluhové krize v celé eurozóně. To je hlavně snaha posílit takzvaný euroval, tedy záchranný fond eurozóny.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble upozornil, že sestavit nový záchranný program pro Řecko není snadné, protože Řecko neplnilo podmínky pomoci tak, jak bylo dohodnuto. Pomoc Řecku podle něj přesto bude hotova v řádu dnů. "Platební neschopnost Řecka neočekáváme," řekl Schäuble. Upozornil však, že Atény musí dostát slibům v oblasti ekonomických a fiskálních reforem, neboť v posledních dvou letech v jejich plnění zaostávaly.