Období chladu kvůli sopečné činnosti

21 Stoleti: S dnešním mrazivým počasím si můžeme představit, jak krušná musela být pro naše předky takzvaná Malá doba ledová. Vědci z coloradské univerzity v Boulderu a kolegy z Národního centra atmosferického výzkumu (NCAR) aktuálně zjistili, co přesně toto chladné období, které zužovalo svět od středověku do 19. století, způsobilo. Vyvrací jednu z původních teorií, že za ochlazení mohl pokles sluneční aktivity. Podle rozboru sedimentů v ledovcích, ledu a pozůstatku rostlin vědci tvrdí, že za masivní ochlazení mohla zvýšená vulkanická činnost. Konkrétně šlo o 50letou epizodu 4 razantních výbuchů tropických sopek, které se udály mezi léty 1275 a 1300. Tyto erupce uvolnily do atmosféry množství sulfátů, které se proměnily v aerosol a ten zabránil průniku slunečních paprsků na Zem.

Pokles průměrné roční teploty lze vysledovat od roku 1310, kdy po středověkém teplém období, započalo razantní ochlazování spojené s nepředvídatelným počasím. Za opravdový počátek malé doby ledové se patrně dá považovat série studených a vlhkých roků 1315 – 1322. Tyto roky se vyznačovaly velmi deštivým počasím od jara do podzimu, které poškozovalo úrodu nebo dokonce znemožňovalo zemědělským plodinám vůbec vzejít. Často nebylo možno ani nasušit dostatek sena pro krmení zvířat v zimě, tato zvířata navíc postihly epidemie nemocí, jež jejich stáda dále zdecimovaly. Po silném růstu počtu obyvatel v Evropě od raného středověku taková série neúrod způsobila velký hlad a neslýchaný úbytek obyvatelstva.

Na celá desetiletí se pak citelně ochladilo v 15. a 17. století, což mělo za následek například pokrytí Grónska ledem či nabytí alpských ledovců. Na celé severní polokouli panovaly kruté zimy. Léta byla velmi krátká a studená. V té době zamrzaly v zimě všechny řeky západní Evropy. Např.  Vltava byla pravidelně pokryta ledem tlustým několik desítek centimetrů. Zamrzalo Baltské moře i Calaiská úžina mezi Francií a Anglií.