Půjčka pro MMF ekonomicky nedává smysl, Řecko by mělo eurozónu opustit

PatriaOnline: Členské země eurozóny možná budou muset finanční pomoc Řecku zvýšit, pokud se Atény dohodnou se soukromými věřiteli na snížení dluhu. V rozhovoru s rakouským listem Der Standard to řekl předseda takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker. Jakou roli sehraje v pomoci Řecku Evropská centrální banka (ECB), podle Junkera bude záležet na ní.

"Pokud se prokáže, že je v silách Řecka pokračovat v obsluze dluhu a pokud bude existovat obecná dohoda se soukromými věřiteli, pak si veřejný sektor také bude muset položit otázku, zda neposkytne pomoc," poznamenal Juncker. Euroskupinu tvoří ministři financí eurozóny, kteří hrají klíčovou úlohu při jednáních o mezinárodní pomoci Řecku.

Nutnost zapojení veřejných věřitelů do moci Řecku již tento týden naznačila i šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. "Pokud se úroveň řeckého dluhu u soukromého sektoru v jednáních nepodaří dostatečně snížit, pak by se do tohoto úsilí měli zapojit i věřitelé z veřejného sektoru," řekla v úterý. Hlavními veřejnými věřiteli Řecka jsou zejména MMF a země eurozóny, které už Řecku půjčily 110 miliard eur.

ECB pomáhá situaci kolem Řecka stabilizovat tím, že dlouhodobě nakupuje státní dluhopisy a zásobuje tamní komerční banky penězi. V této souvislosti se objevily spekulace, že ECB možná bude muset část koupených aktiv odepsat. "Centrální banka je nezávislá, a proto není vhodné, aby předseda euroskupiny veřejné poskytoval rady obráncům měny," dodal Juncker v rozhovoru s listem.

Zdroje blízké Radě guvernérů ECB pro agenturu Bloomberg ve středu uvedli, že centrální banka eurozóny nechce nést případné ztráty z restrukturalizace řeckého dluhu. Dluh totiž prý nabyla pouze za účelem plnění měnové politiky. ECB se podle zdrojů obává, že případné zapojení ECB do snižování řeckého zadlužení by mohlo poškodit důvěryhodnost instituce a s ní i celého eura.

Řecko se teď snaží se soukromými věřiteli dohodnout na výměně dluhopisů. Za soukromé věřitele jednání vede Ústav pro mezinárodní finance (IIF). Jednání se vlečou už několik měsíců, v posledních dvou týdnech ale nabrala na intenzitě. Obě strany se nechaly slyšet, že včera došlo v jednáních k pokroku, dnes se bude pokračovat a cílem je dospět k dohodě v několika dnech.

Singer (ČNB): Půjčka pro MMF ekonomicky nedává smysl, Řecko by mělo eurozónu opustit

„Na faxu je napsáno: Posíláme dokumentaci k vašemu podílu na půjčce třeba do Řecka. Prosím, pošlete do pozítří peníze,“ tak podle guvernéra ČNB Miroslava Singera vypadá v praxi půjčování MMF, které považuje za „velmi zvláštní“. Podle slov šéfa centrální banky v rozhovoru pro deník Mf Dnes by bylo lepší, kdyby Řecko opustilo eurozónu, a co se vůči zemi nyní děje považuje za nešťastné.

Bankovní rada České národní banky včera vyslovila souhlas s uvolněním 1,5 miliardy eur z devizových rezerv pro bilaterální půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu za podmínky, že parlament schválí státní záruku za možné ztráty ČNB. „Ekonomicky jsme přesvědčeni, že žádný smysl nedává a k řešení dluhové krize nepřispěje. Objem půjčky není dostatečný a je to velice zvláštní půjčka,“ okomentoval Singer posílání peněz MMF.

„Evropa vlastně půjčuje svou vlastní měnu fondu, aby ji mohl obratem půjčit zpátky do Evropy. Každý investor zvenčí, například z Číny, se tak musí logicky ptát: Proč si proboha Evropa nepůjčí sama sobě a potřebuje k tomu MMF? V neposlední řadě je půjčka MMF hodně blízká měnovému financování, což mnohé z nás vede k názoru, že by se to dělat nemělo,“ vysvětlil guvernér ČNB pro Mf Dnes.
Singer dále uvedl, že devizové rezervy centrální banka nepotřebuje k manipulaci měny. „Takto jsme neintervenovali tak deset let. Máme rezervy pro skutečné průšvihy,“ řekl. Půjčení 1,5 miliardy eur MMF však s sebou nese ušlý zisk z možné alternativní investice, který podle Singera dosahuje zhruba 300 milionů. Vláda nicméně ve středu rozhodla, že ČNB uhradí rozdíl mezi nižším úročením peněz, které poskytuje MMF, a úroky z bezpečných investic, které by jinak ČNB využívala. Pokud by měnový fond nebyl schopen splácet své závazky, garance by se podle ministra financí promítla do rozpočtového schodku.

Guvernér ČNB již na začátku ledna prohlásil, že zadlužení Řecka nelze řešit jinak než odchodem země z eurozóny, řešením řeckých problémů ztrácejí politici příliš mnoho času. V dnes publikovaném rozhovoru pro Mf Dnes tuto myšlenku potvrdil a na adresu Řecka dodal: „Je to ekonomika služeb a přijde mi hodně nešťastné, co se vůči němu děje. Eurozóna je vzala mezi sebe a je za ně spoluodpovědná. Nemá se teď tvářit, že za vše mohou Řekové a mají si sami vysoutěžit záchranu tím, že jim klesnou mzdy a ceny. Navíc ve chvíli, kdy se mzdami a cenami včetně cen v turistice půjde dolů i Itálie, Španělsko nebo Turecko. Není fér, když jim říkáme, že pro ně máme fantastické řešení, když "už" v roce 2020 bude jejich dluh "jen" 120 procent HDP. To je bláznivé.“

Singer již delší dobu kritizuje evropské politiky, že při řešení evropské dluhové krize „plýtvají časem“ a tento týden s obdobnou kritikou vystoupil přímo v evropském parlamentu. Podle jeho dnešního vyjádření pro deník by měl pro politiky porozumění, pokud by například významně jednorázově navýšili euroval. „Asi bych se bál pak o Německo, protože by bylo hlavní garant, ale řekl bych si, že se snažím udržet společnou měnu a zakázal jsem si přímé nákupy státních dluhopisů, proto vymýšlím stabilizační fond. Není to optimální řešení, ale historie třeba v USA takový postup zná. Teď se však aplikují částečné kompromisy, zatímco Evropa potřebuje získat důvěryhodnost,“ řekl Singer.

Kurz koruny je sice pod tlakem, ale jak je možné, že si státní dluh financujeme pořád levněji než většina Evropy? Tuto řečnickou otázku si v rozhovoru guvernér ČNB položil a v odpovědi zacitoval slova, které mu řek nejmenovaný bankéř ve Vídni: „Vždyť u těch terminálů na měnovém trhu jsou 25letí kluci a u dluhopisů jsou ti čtyřicetiletí, kteří už něco zažili a zajímají se.“ Singer dodal, že centrální banka žádný problém s měnou nemá. „A většinou, jakmile začneme z pozice ČNB mluvit energicky, že půjdeme s úrokovými sazbami nahoru, kurz začne posilovat,“ ujistil.