Řecká jednání s věřiteli se chýlí ke konci, bez ECB to ale „happy end“ nebude

PatriaOnline: Jestli chce Evropská centrální banka opravdu pomoci, tak ať vrátí zisky, které jí plynuly z nákupu dluhopisů této země s diskontem proti jejich ceně, artikuloval včera sílící názor šéf bankovní skupiny ING. Jednání Řecka se soukromými věřiteli o odpuštění části dluhu jsou těsně před uzavřením a konečná dohoda by mohla být podepsána už dnes. K završení jednání je ale nutná účast veřejného sektoru, hlavně ECB, řekly včera večer agentuře Reuters zdroje z bank a vládních kruhů. Někteří následně vystoupili i otevřeně. Proti zapojení tvůrce měnové politiky však v poslední době vystupovali nejen centrální bankéři eurozóny, ale i zástupci Německa.

Bankéři a vládní činitelé z Atén a Bruselu sdělili, že finanční instituce jsou ochotny u řeckých dluhopisů akceptovat celkovou ztrátu z jejich čisté současné hodnoty kolem 70 procent a podle Venizelose možná ještě více. Podle zdrojů však ani tak rozsáhlé oddlužení nebude stačit ke snížení celkového řeckého dluhu do roku 2020 na 120 procent hrubého domácího produktu, jak požaduje Mezinárodní měnový fond (MMF).

Podle zdrojů z bank a vlád tak roste přesvědčení, že do odpisu řeckých dluhopisů je nutné zapojit veřejné vlastníky řeckých obligací, tedy ECB a národní centrální banky. "Cílem je dostat dluh vůči HDP ke 120 procentům, i s odpisem pohledávek soukromého sektoru to ale bude stále podstatně výše, takže se musí zapojit i vládní sektor," řekl jeden z činitelů EU. Podle zdrojů z bank se už všeobecně uznává, že snížení dluhů u soukromých věřitelů nebude bez přispění veřejného sektoru stačit.
 
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová se již minulý týden veřejně vyslovila, že ztrátám kvůli snížení řeckého dluhu se pravděpodobně nevyhnou ani největší veřejní věřitelé - eurozóna a MMF, pokud seškrtání dluhu Řecka u soukromých věřitelů nebude stačit k poklesu řeckého zadlužení na udržitelnou úroveň.

Zdroje blízké vedení Evropské centrální banky (ECB) však tvrdí, že centrální bankéři zemí eurozóny o sdílení ztrát nechtějí ani slyšet. Německý zástupce ECB už ale dal najevo, že banka se k odpisu pohledávek soukromými věřiteli připojovat nehodlá. ECB navíc již opět  investice do programu na nákup dluhopisů zkoušených zemí eurozóny omezuje.
„ECB by měla přispět k řešení dluhové krize v Řecku poté, co nakupovala dluh této země s diskontem,“ prohlásil včera v evropském parlamentu generální ředitel tamní bankovní skupiny ING Jan Hommen. Dodal, že nechce, aby ECB na svých nákupech nutně realizovala ztrátu, ale logicky by měla nabídnout svůj zisk Řecku, pokud mu chce opravdu pomoci.

Zdroje z ECB minulý týden uvedly, že ECB za poslední více než rok při svých nákupech na sekundárním trhu za řecké dluhopisy s celkovou nominální hodnotou 50 miliard eur zaplatila jen 38 miliard eur (asi 962 miliard Kč). Kdyby se ECB vzdala svého nominálního zisku 12 miliard eur, přispělo by to výrazně k cíli oddlužení, aniž by ECB z toho nesla ztrátu.

Podle činitelů EU by to ale stále ještě nestačilo pokrýt rozdíl mezi soukromým oddlužením a požadovaným cílem 120 procent HDP, který se odhaduje na téměř deset procentních bodů. ECB či národní centrální banky by tak musely akceptovat určitou ztrátu nebo se u řeckých dluhopisů zříci úrokových výnosů. Podle zdrojů by bilance některých národních bank takové ztráty snadno vstřebaly.

Státní dluh Řecka přesahuje 350 miliard eur (asi 8,8 bilionu Kč), z toho na soukromé věřitele připadá asi 200 miliard eur. Dohoda o odpisu soukromých dluhů je pro MMF podmínkou toho, aby přistoupil na to, že Řecku spolu s EU poskytne druhý úvěrový balík v sumě kolem 130 miliard eur. Řekové potřebují nový úvěr dostat nejpozději do 20. března, kdy musí Atény splatit dluhopisy v hodnotě 14,5 miliardy eur.

Ztráty z řeckého dluhu ponesou asi i veřejní věřitelé, říká šéfka MMF. ECB se to ale vůbec nelíbí...
Ani eurozóna a Mezinárodní měnový fond – hlavní veřejní věřitelé Řecka - se zřejmě nevyhnou ztrátám kvůli snížení řeckého dluhu, upozornila dnes v Paříži šéfka MMF Christine Lagardeová. Stalo by se to podle ní nevyhnutelným, pokud seškrtání dluhu Řecka u soukromých věřitelů nebude stačit k poklesu řeckého zadlužení na udržitelnou úroveň. Zdroje blízké vedení Evropské centrální banky (ECB) však tvrdí, že centrální bankéři zemí eurozóny o sdílení ztrát nechtějí ani slyšet.

"Rovnováha mezi účastí soukromého a veřejného sektoru je vážná otázka," řekla Lagardeová novinářům. "Pokud se úroveň řeckého dluhu u soukromého sektoru v jednáních nepodaří dostatečně snížit, pak by se do tohoto úsilí měli zapojit i věřitelé z veřejného sektoru," dodala. Těmi jsou zejména MMF a země eurozóny, které už Řecku půjčily 110 miliard eur.

Zdroje blízké Radě guvernérů ECB pro agenturu Bloomberg uvedli, že centrální banka eurozóny nechce nést případné ztráty z restrukturalizace řeckého dluhu. Dluh totiž prý nabyla pouze za účelem plnění měnové politiky. Případné zapojení ECB do snižování řeckého zadlužení by navíc podle neoficiálními cestami probublávajícího názoru tvůrce měnové politiky zemí platících eurem mohlo poškodit důvěryhodnost instituce a s ní i celého eura.

Vlna opozice se mezi guvernéry eurozóny již dříve vzedmula kvůli nesouhlasu některých z nich s pokračujícími výdaji ECB za nákupy dluhopisů zemí eurozóny. Proti dalším ztrátám ECB kvůli dluhové krizi a případné nutnosti odepsat část expozice vůči Řecku je podle jednoho z jejích politických přívrženců i německá kancléřka Angela Merkelová.

„Už zase, politici opět přenechávají prostor ECB a doufají, že to zaplatí,“ komentoval poslední kroky na politické scéně Thomas Costerg, ekonom Standard Chartered. „Rizikem přibrání ECB na palubu, které nyní žádá MMF, nicméně je, že by to mohlo znamenat nutnost vrátit jednání o výměně dluhopisů Řecka od samého začátku, což by ještě více zpozdilo již nyní napjatý časový plán,“ dodal.
Řecko už sedmý měsíc jedná bez výsledku se zástupci soukromých finančních institucí o podmínkách seškrtání dluhu. Dohoda, která by měla zajistit pokles řeckého dluhu do roku 2020 na 120 procent hrubého domácího produktu z nynějších asi 160 procent, je podmínkou pro to, aby Atény mohly sjednat s Evropskou unií a MMF druhý úvěrový balík v sumě 130 miliard eur. Už 20. března má totiž Řecko splatit dluhopisy v hodnotě asi 14,5 miliardy eur a bez dalšího mezinárodního úvěru by asi muselo vyhlásit bankrot.

Ministři financí eurozóny odmítli jako nedostatečnou a nepřijatelnou nabídku věřitelů na odpis řeckého dluhu. Institut mezinárodních financí (IIF) zastupující soukromé finanční instituce vlastnící řecké státní dluhopisy za 50% odpis požadovala průměrný kupón nejméně 4 %. Ministři financí ale došli k závěru, že takový úrok je na nových dluhopisech s dlouhou splatností neúnosný a požádali Řecko i věřitele, aby se vrátili k jednacímu stolu a nalezli dohodu v řádu nejbližších dní.

Charles Dallara, šéf IIF a hlavní vyjednavač, včera vyzval eurozónu, aby po odmítnutí jejich posledního návrhu začala spolupracovat na rychlém sjednání dohody o seškrtání řeckých dluhů.

Informovaný zdroj agentury AP uvedl, že zástupci soukromých věřitelů jako bank a investičních fondů se dnes sejdou, aby se dohodli, jak v jednáních s Řeckem pokračovat a zda to má po odmítnutí jejich nabídky eurozónou ještě vůbec smysl. "Takzvaný řídicí výbor Institutu mezinárodních financí se sejde v Paříži k důležité schůzce," řekl zdroj. Institut mezinárodních financí je skupina nadnárodních bank a dalších finančních institucí.