Řecko odložilo rozhodnutí o dohodě s věřiteli na úterý

E15: Řecké strany vládní koalice odložily rozhodnutí o přijetí dohody s mezinárodními věřiteli na podmínkách nového záchranného balíku 130 miliard eur (3,2 bilionu korun) ze dneška na úterý. Učinily tak přesto, že nejvyšší činitelé Německa a Francie i Evropská komise důrazně odmítli neustálé odkládání zásadních kroků a vyzvali Atény k co nejrychlejší dohodě.
Úřad premiéra Lukase Papadimose odpoledne uvedl, že schůzka tří stran koalice, která byla plánována na dnešek, se odkládá o den. Žádné zdůvodnění odkladu sdělení úřadu neobsahovalo. Dodalo jen, že Papadimos bude ještě dnes opět jednat s „trojkou“ věřitelských institucí - Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou (ECB) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF).
Krátce předtím německá kancléřka Angela Merkelová na schůzce s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym v Paříži vyjádřila značnou nelibost nad nekonečným protahováním aténských jednání. „Opravdu nechápu, jak tomu pomohou další dny. Podstatný je teď čas. Je toho v sázce hodně pro celou eurozónu,“ řekla Merkelová na tiskové konferenci se Sarkozym. Ten vyzval Řecko, aby přijalo podmínky nového úvěru, a oba představitelé navrhli, aby Řecko ukládalo své státní příjmy v odděleném fondu určeném ke splácení úroků z dluhu.
Řecko od května 2010 čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Tato částka ale nebude stačit a loni v říjnu se eurozóna dohodla, že poskytne spolu s MMF Aténám druhý úvěrový program. Řecku bez nového úvěru hrozí již v březnu bankrot, a potřebuje tak dokončit dohodu o získání úvěru co nejdříve.
Pokud chce Řecko nový úvěr dostat, musí splnit náročné podmínky, hlavně dál seškrtat výdaje státního rozpočtu, omezit státní správu, snížit důchody a srazit mzdy v soukromém sektoru. Řecké politické strany však čekají v dubnu volby, a hluboce nepopulární opatření tak váhají podpořit, nebo přímo odmítají. Proti novým úsporným návrhům nového balíku dnes svolaly dva hlavní řecké odborové svazy na úterý 24hodinovou generální stávku.
Ministr pro administrativní reformy Dimitris Reppas večer oznámil, že vláda přijala požadavek mezinárodních věřitelů na seškrtání 15 tisíc míst ve státním sektoru. Vláda to chce podle agentury AP uskutečnit v rámci nového zákona, který umožňuje propouštění i ve státní správě.

Řecký poker: Termín od Bruselu vypršel, dohoda ale není

Brusel vzkázal Aténám, že konečný termín pro dojednání podmínek druhého záchranného programu vypršel. Řečtí představitelé mají okamžitě říci, na čem se s mezinárodními věřiteli dohodli. Zdroj z řecké vlády ale předtím agentuře Reuters řekl, že Atény žádný konečný termín nedostaly a mají prý čas až do příští schůzky ministrů financí eurozóny. Tlak na řecko kromě Bruselu stupňují i klíčové země eurozóny – Německo a Francie.
„Už jsme se dostali za konečný termín,“ prohlásil mluvčí Evropské komise Amadeu Altafaj. Mluvčí řecké socialistické strany PASOK v neděli řekl, že lídři všech tří koaličních stran měli do dnešních 11. hodin říci, zda jsou pro Řecko přijatelná tvrdá úsporná opatření, jejichž zavedením EU a MMF podmiňují poskytnutí druhého záchranného úvěru.
„Ne, žádný takový termín stanoven nebyl,“ popíral později PASOK tuto informaci. Řeckým představitelům se prý stačí dohodnout na podmínkách požadovaného úvěru do začátku příští schůzky euroskupiny.Ta se měla původně sejít už dnes, ale kvůli průtahům při jednání v Aténách byla její schůzka zrušena. Předpokládá se ale, že ministři se nakonec sejdou ještě během tohoto týdne.
Dohodu o další pomoci brzdí hlavně tlak mezinárodních věřitelů na přísnější reformy řeckého trhu práce. Aténám se nelíbí požadavky MMF a EU na snížení minimální mzdy, zrušení některých bonusů, snížení mezd v soukromém sektoru a další propouštění státních zaměstnanců.
Sarkozy: Řecko musí splnit podmínky, jinak úvěr nedostane
Řecku poslal vzkaz i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Po schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řekl, že pokud chce Řecko i druhý záchranný úvěr, musí přijmout podmínky, na které je poskytnutí úvěru vázáno. To znamená snížit zadlužení v dohodnutém rozsahu.
Francie a Německo podle Sarkozy navrhují, aby Řecko státní příjmy ukládalo v odděleném fondu určeném ke splácení dluhu.
Sarkozy řekl, že nová politická reprezentace v Řecku musí převzít zodpovědnost. „My tu dohodu chceme. Řečtí lídři dali nějaké sliby a také je musejí svědomitě plnit,“ řekl Sarkozy, jehož citovala agentura Reuters. „Evropa je místem, kde má každý nějaká práva, ale i povinnosti. Čas utíká, je třeba to dokončit a podepsat,“ dodal.
Řecko by bylo první zbankrotovanou zemí v Evropě po druhé světové válce
Řecko od května 2010 čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu zhruba 110 miliard eur. Vzhledem k tomu, že tato částka nebude stačit, loni v říjnu si s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodlo druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur.
„My chceme, aby Řecko v eurozóně zůstalo. Pokud to mám říci jasně, je to názor nás obou,“ doplnila Sarkozyho Merkelová. „Také ale musím říci, že pokud nebude dosaženo dohody s trojkou, nebude ani nový záchranný program pro Řecko. Všichni, kdo v Řecku nesou zodpovědnost, musí vědět, že od této podmínky se neodkloníme,“ upozornila.
Řecko přitom nemá času nazbyt; už 20. března má splatit větší část dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur. Pokud si nezajistí i druhý úvěr, na splátku dluhu téměř jistě nebude mít peníze. Řecko by se tak s vysokou pravděpodobností stalo první evropskou zemí, která po druhé světové válce vyhlásí státní bankrot.

Němcům dochází trpělivost. Většina chce, aby Řecko opustilo eurozónu

Většina Němců se domnívá, že eurozóně by bylo lépe, kdyby ji opustilo zadlužené Řecko. Vyplývá to z ankety, kterou dnes zveřejnil německý list Bild am Sonntag.
Podle průzkumu 53 procent dotazovaných odpovědělo, že Řecko by se mělo vrátit ke své bývalé měně, drachmě. Pouze 34 procent Němců se domnívá, že by si mělo ponechat euro.
Z ankety také vyplynulo, že 80 procent dotazovaných je proti tomu, aby Řecko získalo další pomoc, pokud nezavede reformy, napsala agentura Reuters.
Ministři financí eurozóny se měli v pondělí sejít, aby dokončili dohodu o druhém záchranném úvěru 130 miliard eur (3,2 bilionu korun) pro Řecko. To potřebuje získat peníze do poloviny března, aby zabránilo bankrotu. Jednání však byla odložena, protože Atény nejsou ochotné přistoupit na některé podmínky pomoci, zvláště reformy trhu práce.