Řekové zaútočili na sídlo svého prezidenta

ČT24: Atény – Na rezidenci řeckého prezidenta Karolose Papuliase létaly kameny. Asi 30 mladých lidí zaútočilo na sídlo kdysi oblíbeného politika kvůli jeho postoji ke stávající finanční krizi. Podle Řeků je prezident Papulias příliš povolný k požadavkům Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu souvisejícím se zavedením úsporného plánu kvůli zadlužení země. Řečtí politici i dnes jednaly o o reformách nutných k získání druhého záchranného úvěru 130 miliard eur (3,2 bilionu Kč) od MMF a EU.
Kameny vržené skupinou nespokojených mladých Řeků způsobily na rezidenci prezidenta Papuliase mírné škody. Ukázaly však, nakolik poklesl respekt veřejnosti k nedávno ještě oblíbenému politikovi. Dvaaosmdesátiletý prezident zastával mnoho let post ministra zahraničí v socialistických vládách a patřil k jednomu z nejrespektovanějších politiků v Řecku. V posledním půlroce však jeho popularita klesla, když přistoupil na požadavky Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu ve snaze zachránit svoji zemi před bankrotem.
O to se unie a fond snaží i nadále, zatím však není jisté, že Řecko úvěr ve výši 130 miliard eur přijme. Premiér Lukas Papadimos se dnes na telekonferenci setkal se zástupci tzv. trojky věřitelů, tedy MMF, EU a Evropské centrální banky, se kterými jednal o detailních podmínkách k získání pomoci. Cílem jednání mělo být uzavření alespoň předběžné dohody o reformách, které jsou podmínkou k získání pomoci. Setkání premiéra s představiteli trojky sice odpoledne skončila, avšak nikdo neoznámil, zda se zbývající problémy podařilo vyřešit.
Překážku v jednání nicméně představoval tlak na přísnější reformy trhu práce. Řecku se nelíbí požadavky MMF a EU na snížení minimální mzdy, zrušení některých bonusů, snížení mezd v soukromém sektoru a další propouštění státních zaměstnanců. S tím nesouhlasí někteří politici ani odbory.
Horké dny pod Akropolí a strach z březnového bankrotu
Po následném jednání s představiteli politických stran pak Papadimos uvedl, že se politici dohodli na snížení výdajů v letošním roce v objemu asi 1,5 procenta hrubého domácího produktu. Potvrdil pokračování v jednáních v pondělí a mluvčí hlavní politické strany PASOK dodal, že věřitelé čekají na odpověď od politiků do 11:00 SEČ. Věřitelé požadují po Řecku snížení výdajů o zhruba jedno procento HDP, tedy něco přes dvě miliardy eur.
Pro politiky je rozhodnutí o dalších úsporách a reformách trhu práce velmi obtížné, protože veřejnost úspory odmítá a podpora úspor zhorší šance politiků na případný úspěch v dubnových volbách. Věřitelé požadují, aby škrty ve výdajích podpořili všichni představitelé politických stran, a nemohli je tak po volbách změnit.
Atény se zatím bez úspěchu dohadují o druhém balíku pomoci a restrukturalizaci dluhu již několik týdnů. Země se tak nebezpečně přibližuje bankrotu. V polovině března budou muset Atény splatit dluh 14,5 miliardy eur a bez druhého balíku od MMF a EU nebudou schopné své závazky splnit.

Řecko rozhoduje o budoucnosti. Schvaluje razantní škrty

Atény - Řecku se krátí čas. Zástupci věřitelů, tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská unie a Evropská centrální banka dali aténské vládní koalici jasný termín. Do dnešních 11 hodin musí oznámit, zda přijímají tvrdé podmínky druhého záchranného balíku ve výši 130 miliard eur. Ty obsahují hlavně mzdové a další škrty.
Řekové si dávají na čas, byť jde o záchranu vlastní země. Po týdnech vyjednávání se zástupci koaličních stran stále nedokázali dohodnout, zda jsou ochotni výměnou za druhou mezinárodní pomoc provést tvrdé reformy.

"Poprvé skutečně vyjednáváme. Chtějí po nás prohloubení recese, které naše země nezvládne. Vší silou se tomu snažím zabránit," obhajuje kroky vlády politický lídr Antonis Samaras. Někteří řečtí politici jsou ovšem razantnější. Vůdce menšinové ortodoxní strany Giorgos Karatzaferis označil evropský plán za nástroj, který povede zemi k revoluci. "Nechci se podílet na tom, aby tu kvůli bídě vypukla revoluce, která pak pohltí celou Evropu," prohlásil. Obyvatelé kolébky demokracie totiž půjdou v dubnu k volbám a politici jejich hlasité demonstrace obvykle slyší.
"Koaliční vláda ničí všechna těžce vydobytá práva pracující třídy. V podstatě posílají dělníky na šibenici," oponuje vládním krokům i odborový předák Yiannis Tasioulas.

Atény se - taktéž bez konkrétního výsledku - dohadují o restrukturalizaci svého státního dluhu. Ta je přitom důležitou součástí celkového řešení. Hrozba řeckého bankrotu se tak den za dnem nebezpečně blíží. V polovině března bude země muset splatit 14,5 miliardy eur a bez záchranného balíku na to v řecké státní pokladně už nebude.