Rozpočtový pakt je pro ČR nevyhovující, nic by jí nepřinesl, míní Nečas

MFDnes: Návrh paktu o rozpočtové kázni, o kterém bude jednat pondělní summit Evropské unie, je v současné podobě pro Českou republiku naprosto nevyhovující. Při příjezdu na jednání to řekl český premiér Petr Nečas. Bez plnohodnotné účasti na eurosummitech by jí totiž podle něj nic nepřinesl.
"Mám velmi vážné výhrady a je to pro mě v podstatě těžko akceptovatelné, aby země jako Česká republika podepisovaly podobný dokument, potenciálně přispívaly do půjček pro Mezinárodní měnový fond pro země eurozóny a byly v podstatě zvány symbolicky na takzvaná jednání," uvedl Nečas.
Nedořešená totiž zůstává účast nečlenských zemí eurozóny na summitech států platících eurem. "Jestliže nás chtějí brát skutečně jako plnohodnotného partnera, chtějí abychom se k něčemu zavázali, chtějí abychom platili, tak potom za to musí být plnohodnotná účast u stolu při jednání eurozóny. Pokud nebude, tak je to pro mě velmi těžko akceptovatelné," dodal premiér. Podle něj smlouva pro ČR bez plnohodnotné účasti nepřináší "absolutně nic".
Plnohodnotnou účastí na summitech eurozóny ale český premiér nemyslí, aby Praha mohla i hlasovat. "Dokud nejsme členy eurozóny, tak samozřejmě nemůžeme hlasovat. Ale jde o to být u těch rozhodování a mít tyto informace," uvedl na vysvětlenou.
Ze smlouvy vypadl dluhový strop
Kromě pasáže s účastí na vrcholných schůzkách eurozóny má ČR problém také s tím, že z navrhovaného paktu "vypadlo" dluhové kritérium, jak poznamenal český premiér. Podle tohoto cíle by státy neměly mít státní dluh větší než 60 procent hrubého domácího produktu. Tuto podmínku nyní překračuje celá řada zemí v čele s Řeckem, Itálií či Belgií.
"To, že to z tohoto dokumentu vypadlo, považujeme takřka za neuvěřitelné," poznamenal Nečas. Paradoxně to nebyly rozpočtové deficity, nýbrž celkový objem dluhů, co způsobilo současné potíže, podotkl.
Pakt o rozpočtové kázni vzniká v reakci na dluhovou krizi. Smlouva má země zavázat k vyrovnaným či přebytkovým strukturálním rozpočtům a bude platit jen pro státy eurozóny. Přistoupit ke smlouvě mohou i další země EU, pro ně ale začne platit až s přijetím eura.
Jak na nezaměstnanost? Liberalizujme trh, navrhl Nečas
Dnešní summit má být z velké části věnován i podpoře zaměstnanosti a konkurenceschopnosti Evropy. Například ve Španělsku nezaměstnanost přesáhla dvacet procent a mezi mladými dosahuje až 45 procent. Lídři tak budou hovořit o možnostech, co na evropské úrovni v tomto směru dělat.
Podle Nečase jsou správnou cestou hluboké strukturální reformy, které podle něj provádí ČR. "To znamená reformy sociálního systému a reforma trhu práce, především jeho liberalizace. Jedině to vytvoří nové pracovní příležitosti," řekl premiér.
Odbory a někteří politici i ekonomové ale říkají, že jen reformy a úspory nestačí, a že se navíc týkají jen těch nejslabších. "To je názor, který přivedl Evropu do těchto problémů. Pořád se někomu něco dávalo, až narostly dluhy tak, že v současné době hrozí eurozóně obrovské problémy, které mohou způsobit problémy celé ekonomice Evropské unie," dodal Nečas.

Unie ušila novou dohodu o rozpočtové odpovědnosti. Češi stojí mimo

Evropští státníci se po šesti hodinách na summitu v Bruselu dohodli na novém paktu o rozpočtové kázni. Proti 25 zemím Evropské unie ale stojí Česká republika a Velká Británie, které s podobou smlouvy o přísnějších rozpočtech nesouhlasí.
Lídři v EU se dohodli na nové smlouvě o fiskální odpovědnosti. Jejím cílem je pod hrozbou sankcí držet na uzdě schodky národních vlád. Strukturální schodky by měly být vyrovnané nebo v přebytku. Toho se nezúčastní ČR a Británie. Třebaže unijní země bez eura se připojit nemusely, všechny kromě zmíněných dvou to udělaly.
Premiér Petr Nečas si nechal ale otevřená zadní vrátka: nevyloučil, že by se k paktu ještě přidala. Dnes to prý neudělala kvůli složité ratifikaci v Česku a kvůli výhradám se smlouvou jako takovou.
"Jenom Češi a Britové zůstávají mimo," řekl novinářům Fredrik Reinfeldt, švédský premiér, který původně také protestoval proti slabé přítomnosti u stolu eurozóny, ale stejně jako Poláci ustoupil.
Británie svou účast odmítla už na předchozím unijním summitu v prosinci a změna jejího postoje se nečekala. Česko dlouho váhalo, spíše se k dohodě stavělo s despektem, ale striktní nesouhlas zástupci nikdy nevyjádřili.
"Česká republika uvedla, že kvůli ratifikačním důvodům dnes večer nemůže říci ´ano´," dodal Reinfeldt. Pokud by si to Česko rozmyslelo, má čas do začátku března, kdy má být dokument podepsán.
Česko se schovává za referendum. Kalousek kroutí hlavou
Petr Nečas, který byl na jednání v Bruselu přítomen, označil už během dne pakt za absolutně nepřijatelný pro ČR. Vadilo mu například, že by Česko nebylo plnohodnotným účastníkem budoucích summitů zemí eurozóny, které se mají konat minimálně dvakrát ročně. Dalším nedostatkem podle něj je také fakt, že z paktu nepochopitelně vypadla podmínka pro země, mít státní dluh do výše 60 procent HDP.
To v pořadu Hyde Park kritizoval také ministr financí Miroslav Kalousek. I když se na jednu stranu s premiérem shodl, vadí mu, že ODS (podle jeho slov neodvážně) argumentuje nutností uspořádat o paktu referendum. "Připojením k paktu přijdeme o jedinou suverenitu. O právo chovat se finančně nezodpovědně... Vláda rozpočtové odpovědnosti se nechce mezinárodně zavázat k rozpočtové odpovědnosti. To je velká legrace," řekl večer v pořadu České televize.
Kalousek není sám, kdo postoj české vlády nechápe. "Nejsem dostatečně obeznámen s detaily toho, oč běží v Praze, abych mohl pochopit, proč to pro ČR bylo přijatelné v prosinci a nyní už ne," poznamenal nechápavě francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Český premiér podle něj partnerům sdělil, že z ústavních důvodů nechce přistoupit k chystané smlouvě.
Podle finální dohody se budou premiéři eurozóny scházet minimálně dvakrát za rok zvlášť, aby mluvili o slaďování hospodářských politik a projednávali strategie kolem společné měny. Jednou ročně pak budou přizvaní všichni, kdo dohodu podepíšou, k diskusím o tématech jako je budoucnost eura a konkurenceschopnost.

Jak chce Brusel zpřísnit rozpočtovou disciplínu

1. Rozpočty členských států eurozóny by měly být vyrovnané nebo skončit každý rok v přebytku. Maximálně přípustný strukturální rozpočtový schodek by měl být 0,5 procenta HDP. Zatím není jasný termín, kdy by mohla tato změna začít platit.
Otázkou je, kdy by toto pravidlo mělo platit, jen těžko to může být nyní v době blížící se recese. Tento požadavek není v rozporu s povinností dodržovat schodek maximálně v mezích 3 procent HDP. Jedná se totiž o strukturální, tedy očištěný deficit.
"Protože se někdy stává, že země může utrpět nějaký brutální náraz, třeba se přes ni přežene tsunami jako v Japonsku, schodek vystoupá třeba na 5 procent HDP. Když se ale očistí, můžeme zjistit, že máme vyrovnané státní finance," vysvětluje ekonom Patria Finance David Marek.
Hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík se na tento požadavek dívá s rozpaky. "Je to zcela nereálné. Když se podíváte na země, které mají osmiprocentní deficit HDP, tak rozumně ho dostat na 0,5 procenta, navíc v době recese, je sice technicky možné, ale mělo by to velice negativní makroekonomické dopady."
2. Nová rozpočtová pravidla se stanou součástí národní legislativy každého ze členských států eurozóny. Ty navíc budou muset hlásit dopředu termín, kdy chtějí vydávat dluhopisy.
Jinak řečeno, státy eurozóny na sebe závazky na udržování schodků a hrozbu sankcí uvalí povinně. Státy mimo eurozónu s Českem se rozhodnou dobrovolně. Důvodem požadavku na ohlašování termínů vydávání státních dluhopisů je zřejmě snaha po lepším rozložení aukcí dluhopisů v čase. "Když se v jednom dni sejde hodně aukcí, na trzích stoupá napětí, zda se dluhopisy upíší," říká analytik ČSOB Jan Čermák.
3. Pokud členský stát eurozóny překročí deficit tři procenta HDP, stihnou jej automaticky sankce. Ty bude možné zvrátit jen se souhlasem kvalifikované většiny členských států.
Podobný požadavek na dodržování tříprocentního deficitu už v unijních smlouvách je. Problémem byla vynutitelnost sankcí, v historii totiž překračovala schodky řada zemí a žádné sankce dosud nepadly. Důležité proto je, že se sankce budou udílet automaticky. Jakou podobu by měly mít, ovšem není jasné. Podle Pavla Mertlíka je například problém v tom, že peněžní sankce uvrhnou zadlužené země do ještě většího dluhu. "Pokuty můžete dát movitému občanovi, ale ne bezdomovci," říká
4. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) začne fungovat od června 2012. Původně to mělo být o rok později. Současný záchranný fond eurozóny (EFSF) bude fungovat podle původních plánů až do poloviny roku 2013. Celková kapacita EFSF/ESM ve výši 500 miliard eur bude revidována v březnu 2012.
Původně měl současný záchranný fond EFSF zaniknout a nehradit jej dlouhodobý mechanismus EFS. Dohoda potvrdila spekulace, že fondy budou nakonec dva a jejich palebná síla bude vyšší.
5. Státy eurozóny i celé EU během deseti dnů potvrdí, zda jsou schopny poskytnout půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 200 miliard eur, které mají pomoci zajistit globální hospodářskou stabilitu. Peníze možná poskytne i Česká republika. V jejím případě jde o zhruba 3,5 miliardy eur (téměř 90 miliard korun).
V principu by to měl být Mezinárodní měnový fond, který pomáhá zemím v potížích. Země by fondu půjčily, aby se zvýšila jeho kapacita. "Místo toho, aby země peníze půjčily třeba evropskému záchrannému fondu, půjčí instituci, která je zavedená v tomto byznysu a má nějakou kredibilitu," říká Mertlík.
"U nečlenských zemí eurozóny je připojení samozřejmě naprosto dobrovolná záležitost," řekl premiér Petr Nečas. Dodal, že je to pro zemi těžko přijatelné, ale zcela to nevyloučil. Pro Česko by to znamenalo 10 procent z devizových rezerv ČNB.
6. K příjímání rozhodnutí v rámci Evropského stabilizačního mechanismu (jinak řečeno záchranný fond ESM) bude stačit v naléhavých situacích nejspíš jen kvalifikovaná většina. Dosud mělo být rozhodnutí jednomyslné. Tato úprava však závisí na názoru finského parlamentu.
Jde o opatření, které by mělo urychlit akceschopnost při rozhodování o uvolnění pomoci.

Schwarzenberg: Postoj premiéra k rozpočtovému paktu je proti zájmům ČR

Pondělní "ne" premiéra Petra Nečase k dohodě o rozpočtové odpovědnosti Česko poškodí a je v rozporu se státními zájmy, řekl iDNES.cz ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Premiéra kritizuje i opoziční ČSSD. Nečasův postoj naopak podporuje koaliční partner Věci veřejné.
"Tím znemožníme Českou republiku, je to proti státnímu zájmu a poškodí nás to. Je to nemožný postup. Zůstáváme osamoceni," ostře kritizoval premiéra šéf diplomacie.
"Je to jen ze strachu před národněsocialistickým křídlem ODS. Všechno je to jen z čistě vnitropolitických důvodů," dodal předseda TOP 09.
Ministr financí Miroslav Kalousek věří, že ODS svůj postoj ještě přehodnotí. "Smlouva se bude podepisovat v březnu. Pevně doufám, že vláda bude jednat nad definitivním textem a že se nakonec rozhodne premiérův podpis k tomu připojit. Pokládal bych za velmi nešťastné, kdyby se tak nestalo, a nevidím jediný důvod, proč bychom to neměli udělat," řekl iDNES.cz.
Podle Kalouska by Česko přistoupením k dohodě pouze přišlo o pravomoc chovat se finančně nezodpovědně. "Pokud se budeme chovat finančně zodpovědně, jak sami chceme vložit do ústavy, tak mechanismy smlouvy nemůžou být spuštěny. Vláda rozpočtové odpovědnosti se zdráhá zavázat se k tomu, že se bude chovat rozpočtově odpovědně? Přiznám se, že tohle mi trochu trhá mozek z hlavy," dodal místopředseda TOP 09. 
Kalousek se Schwarzenbergem se shodli, že v Evropě vzniknou dva ostrovy: Velká Británie, jež také smlouvu odmítla, ale má finanční vazby do celého světa. A Česko, které podobně výhodné postavení nemá.
Ke kritice se přidává i opoziční sociální demokracie. "Je to velká chyba, která ještě více znevěrohodní Českou republiku v Evropské unii a ve svém důsledku povede naši zemi do izolace. Hlavní otázka byla, zda Česká republika zůstane v hlavním integračním proudu, a tímto rozhodnutím se dostáváme na periferii," řekl iDNES.cz místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček.
Na dohodu o rozpočtové odpovědnosti kývlo dvacet pět členských států Evropské unie. Premiér Nečas si zatím nechal otevřená zadní vrátka. Nevyloučil, že by se k paktu Česko ještě mohlo přidat. Nyní to prý kvůli složité ratifikaci v Česku a kvůli výhradám se smlouvou jako takovou nejde.
Postoj premiéra je ve shodě s pozicí Věcí veřejných, tvrdí John
S postojem premiéra naopak souhlasí druhý koaliční partner Věci veřejné.  "Je ve shodě s naší pozicí. Říkali jsme, že pokud Česká republika nebude plnohodnotný člen, tak potom nemá cenu přistupovat," řekl iDNES.cz předseda strany Radek John.
Obavy, že nepřistoupení k dohodě způsobí Česku potíže, nemá. "Vzhledem k tomu, že jsme sami dávno  přistoupili k opatřením, která jsou ještě tvrdší, tak z toho strach nemám. Hospodářství Česka je více v pořádku než v řadě evropských zemích. Vzhledem k tomu, že ke smlouvě lze kdykoliv přistoupit později, tak opravdu si nemyslím, že bychom se mohli něčeho obávat," dodal.
Podle europoslance Jiřího Maštálky (KSČM) by Česko nakonec kývnout mělo, ale nejdříve musí vyjednat výhodnější a důstojnější podmínky. "Těžko by bylo pro mě přijatelné, aby Česko mohlo pouze koukat jako platící divák zpoza hradby, to je nedůstojné," řekl místopředseda strany iDNES.cz.

Evropu překvapilo, že Češi „odpískali“ pakt o fiskální odpovědnosti

Evropský tisk překvapil odmítavý postoj České republiky vůči paktu o rozpočtové kázni. Zatímco britské "ne" na pondělním summitu Evropské unie nikoho nezaskočilo, pozici české vlády udiveně rozebírají novináři ve Francii i Německu.
"Summit EU se shodl na fiskálním paktu, který předepisuje dluhovou brzdu a automatické sankce proti rozpočtovým hříšníkům. Jen Velká Británie a překvapivě Česko se nepřidaly," shrnuje výsledek pondělních jednání berlínský deník Der Tagesspiegel
Stejnou poznámku k postoji Prahy mají i další německé listy. Odlišil se pouze ekonomický Handelsblatt, který ho glosoval titulkem "Britové a Češi odpískali fiskální pakt". Prosazení paktu považuje Financial Times Deutschland za symbolické vítězství německé kancléřky Angely Merkelové.
"Schválení smlouvy je pro Merkelovou úspěch. Původně tlačila na změnu oficiálních unijních smluv, což ale zablokoval britský premiér David Cameron. Na prosincovém summitu EU byl proto rozpracován fiskální pakt. Jeho hodnota je ale především symbolická," relativizuje list význam smlouvy.
Jinak se německé deníky ve svých komentářích zaměřují hlavně na Řecko, nad jehož rozpočtovou politikou chtěla Merkelová prosadit evropský dohled. V Bruselu s tím ale narazila.
Nečas nedodržel slovo, zní z Francie
Údiv nad rozhodnutím Česka zazněl i ve francouzských médiích. Podle nich Merkelová vyhrála svou sázku, když se většina států EU zavázala k přijetí takzvaného zlatého pravidla, které je nutí k sestavování vyrovnaných či přebytkových rozpočtů.
"Na poslední chvíli však včera večer český premiér nedodržel slovo a odmítl se připojit (k paktu)," napsal ekonomický deník Les Echos. "Proč to, co bylo přijatelné v prosinci, již není přijatelné dnes?" cituje francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho deník.
List naopak oceňuje Poláky za to, že přistoupili na kompromis. Varšava původně chtěla, aby na všechny summity eurozóny byly zvány i státy, které eurem neplatí. Nakonec se ale spokojila i se slibem pozvánky na vybraná setkání. Deník Le Monde a další francouzská média se pozastavují nad "ústavními důvody" a "těžkostmi s ratifikací", kterými český premiér vysvětlil své rozhodnutí.
Britové Prahu chválí
Naopak britské komentáře v Británii postoj Prahy spíše oceňují. BBC si to vysvětluje tím, že euroskeptický prezident Václav Klaus není asi ochotný dohodu podepsat. České veto dohodě podpořilo britského premiéra Davida Camerona, zní titulek článku k pondělnímu summitu EU na serveru deníku The Times.
Pakt o rozpočtové odpovědnosti odsouhlasilo v Bruselu 25 států EU. Jejím cílem je pod hrozbou sankcí držet na uzdě schodky národních vlád. Strukturální schodky by měly být vyrovnané nebo v přebytku. Pakt by měl být podepsán na začátku března.