Rusko se brání: Barroso vytrhl Putinova slova z kontextu

CT24: Moskva – Za "vytržený z kontextu" dnes Kreml označil výrok Vladimira Putina o "dobytí Kyjeva za dva týdny", který pronesl při telefonickém rozhovoru se šéfem Evropské komise Josém Manuelem Barrosem. Moskva zároveň Barrosa zkritizovala za nekorektní šíření podrobností z rozhovoru s ruským prezidentem. Barroso se o Putinově vyjádření zmínil v sobotu během mimořádného summitu EU v Bruselu. Informoval o tom italský deník La Repubblica a později to potvrdily i diplomatické zdroje v Bruselu.

"Bylo to vytržené z kontextu a mělo to zcela jiný význam," zdůraznil Putinův poradce Jurij Ušakov. Šíření detailů z telefonického rozhovoru je podle něj "nekorektní", "překračuje rámec diplomatické praxe" a "je nedůstojné seriózního politika". Ušakov také neopomněl v rozhovorupro agenturu TASS znovu popřít zprávy o vyslání ruských jednotek na Ukrajinu.

Deník La Repubblica ve svém článku detailně popsal, jak údajně probíhalo jednání na unijním summitu. "Rusko je ve válce s Evropou," zopakovala v úvodu litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová větu, kterou již předtím řekla i novinářům přítomným v Bruselu. Následně si vzala slovo německá kancléřka Angela Merkelová, rovněž viditelně pobouřená chováním Moskvy. Prezident Putin podle ní nesplnil sliby, které dal, a naopak přispěl k další vojenské eskalaci konfliktu na východě Ukrajiny. Chování ruského vůdce je prý nepředvídatelné. Po Ukrajině může přijít Lotyšsko a Estonsko, musíme na to reagovat novými sankcemi, prohlásila údajně Merkelová.

Barroso poté tlumočil přítomným svůj poslední rozhovor, který s Putinem vedl v předvečer summitu. "Jestli budu chtít, za dva týdny zaberu Kyjev," přešel prý ruský prezident během telefonátu do výhrůžek. Jako by říkal: Takže mě neprovokujte dalšími sankcemi, uvedl k tomu italský list.

Své obavy z dalšího vývoje vyjádřil i britský premiér David Cameron. "Putin si už vzal Krym, nemůžeme mu dovolit získat celou zemi," uvedl prý na summitu. Připomněl v této souvislosti, že Západ ve vztahu k Rusku nesmí zopakovat stejnou chybu jako s politikou vůči nacistickému Německu v roce 1938.

Podle Kyjeva, NATO a některých evropských vůdců existují jasné důkazy, že se ruští vojáci a technika na východě a jihovýchodě Ukrajiny přímo účastní vojenských operací po boku proruských separatistů. Moskva ale i nadále tvrdí, že tam žádné vojáky nevyslala.