Selektivní bankrot Řecka se blíží, domino ale nestrhne

Aktuálně: Brusel - Ratingová agentura Standard & Poor's nejspíš sníží rating Řecka na "selektivní bankrot." Stane se tak, jakmile země uzavře jednání o restrukturalizaci svého dluhu.

Podle agentury Reuters to řekl to ředitel úseku úvěrového hodnocení S&P John Chambers.

Dodal však, že to neznamená, že je nutně zničena věrohodnost EU jako dlužníka."Není to danost, že by řecký bankrot měl na eurozónu dominový efekt," prohlásil Chambers.

Právě dohoda o restrukturalizaci, neboli řízeném oddlužení Řecka však vázne. Roste tím naopak riziko, že žemě spadne do bankrotu neřízeného, jehož následky by zřejmě byly vážnější.

Ministři financí eurozóny totiž v pondělí odmítli návrh privátních věřitelů Řecka na dobrovolné osekání svého dluhu jako nedostatečný.

Na pondělním jednání v Bruselu se shodli, že požadavek věřitelů (hlavně bank a investičních fondů) na čtyřprocentní výnos z nových, delších dluhopisů nemohou přijmout.

Věřitelé sdružení v Institutu mezinárodních financí (IIF) přitom v neděli před tím dali najevo, že pod čtyřprocentní výnos nepůjdou, mají-li dobrovolně kývnout na výměnu svých řeckých dluhopisů za nové s poloviční hodnotou.

Řecko ale prohlásilo, že nezaplatí víc než 3,5 procenta a ministři financí eurozóny jeho postoj v pondělí podpořili. Stejné stanovisko zastává i Mezinárodní měnový fond.

Dohoda bude "během dní"

"Ministři požádali své řecké kolegy, aby pokračovali v jednáních ke snížení výnosu na nových dluhopisech pod čtyři procenta za celé období. To znamená, že se úrok sníží hodně pod 3,5 procenta před rokem 2020," citovala agentura Reuters po pondělním jednání "Ecofinu" jeho předsedu, lucemburského premiéra Jean-Claude Junckera.

Ekonomický eurokomisař Olli Rehn přesto prohlásil, že dohody bude dosaženo "během dní". Toto ujištění ale z obou stran zaznělo už mnohokrát.

Cílem restrukturalizace je ze stávajícího řeckého dluhu ve výši zhruba 350 miliard eur osekat asi sto miliard eur. Ze současných 160 procent HDP by se tak roku 2020 měl snížit na 120 procent HDP.
Tato úroveň měla být podle původních představ pro Řecko tou dobou udržitelná. Tamní ekonomika je ale v tak špatném stavu, že se to dnes zdá málo pravděpodobné. Neprivátní věřitelé Řecka - EU a MMF - proto na ty privátní tlačí, aby ze svého dluhu odepsali víc než původně dohodnutých 50 procent. Argument vidí v tom, že státy už se bank v téhle krizi nazachraňovaly dost.

Přetahovaná se vede právě o výnos z nových dluhopisů. Ten už mezinárodní tlak snížil natolik, že to podle privátních věřitelů oseká jejich pohledávky za Řeckem ve skutečnosti až o 70 procent, informovala v neděli agentura Reuters.

Německo chce tvrdší disciplínu

Všechny přitom tlačí čas. Dohoda o restrukturalizaci dluhu měla být už hotova, protože její implementace bude zdlouhavá a je přitom podmínkou, aby Řecko dostalo první výplatu z nové pomoci ve výši 130 miliard eur dohodnuté v říjnu. Pokud pomoc nedostane, nebude mít v březnu na splátku dluhopisů za 14,5 miliardy eur a může být vyhlášen jeho bankrot.

Kromě osekání řeckého dluhu se pondělní Ecofin zabýval i zpřísněním pravidel chystané rozpočtové unie a tvorbou stálého záchranného fondu pro země eurozóny známého pod zkratkou ESM.

Zpřísnění pravidel jde naproti požadavkům Evropské centrální banky. Ta například žádala omezit okruh výjimek, za kterých nebudou rozpočtové hříchy potrestatelné pokutami.
ESM má vzniknout propojením se zbytky dosavadního prozatímního fondu EFSF a jeho výše nemá přesáhnout 500 miliard eur. Itálie žádala navýšení kapacity záchranného fondu ESM na bilion eur, aby měl dost peněz na záchranu velkých ekonomik, jako je Španělsko nebo právě Itálie.

Do hry pak vstoupila německá kancléřka Angela Merkelová, když pro Financial Times prohlásila, že se dá uvažovat o navýšení fondu na 750 miliard, ale jen výměnou za souhlas se zmíněnými tvrdšími rozpočtovými pravidly.

Oddlužení Řecka opět krachlo, banky daly EU ultimátum

Atény/Brusel - Spor o pouhou polovinu procenta zhatil o víkendu dohodu, která má odvrátit neřízený bankrot Řecka.

Soukromí věřitelé Atén bouchli do stolu a stanovili hranici, za kterou už nehodlají ustoupit, pokud má být dohodnuté osekání dluhu dobrovolné. Stalo se tak týden poté, co vleklá jednání zkolabovala. Dohoda už přitom měla být na stole.

Hledáním kompromisu se má zabývat pondělní jednání ekonomických ministrů eurozóny Ecofin.

Dohoda zatím panuje v tom, že z pohledávek za Řeckem škrtnou banky až 100 miliard eur, tedy až 70 procent dluhu drženého soukromými subjekty. To je podstatně víc než původně dohodnutých 50 procent. Všechny řecké dluhopisy se zároveň vymění za 30leté cenné papíry. Tady ale shoda končí.

Spor se naopak vede o úrok, který za tyto dluhopisy mají investoři dostávat. Bankéři, mnoho z nich řeckých, chtějí čtyři procenta. Mezinárodní věřitelé v čele s Německem, kteří budou tyto úroky platit, ale chtějí dát nanejvýš 3,5 procenta.
Zpoždění dohody je v eurozóně zdrojem dalšího napětí. I po jejím uzavření totiž potrvá celé týdny, než dojde k její realizaci. Už v březnu přitom musí Řecko splatit 14,5 miliardy svého dluhu a samo na to nemá peníze.

Potřebuje proto nutně první výplatu z pomoci ve výši 130 miliard eur, na které se v říjnu dohodla EU a Mezinárodní měnový fond (MMF). Podmínkou této nové půjčky je ale právě dohoda Řecka se soukromými věřiteli sdruženími v organizaci Institute of International Finance (IIF).

Spor o výši úroku se vede proto, že ho budou bankéřům platit EU a MMF. A to tak dlouho, dokud Řecko své dluhy nezkrotí, což potrvá mnoho let. Ať už se totiž přetahovaná o půl procenta překlopí na kteroukoliv ze stran, dluh Řecka ve výši 350 miliard eur klesne ze současných 160 procent HDP na 120 procent v roce 2020.
I po víkendu navíc zůstalo v dohodě hodně neznámých, hlavně pokud jde o právnické finesy. I kdyby je ale pondělní Ecofin všechny vyladil a dohoda byla vzápětí uzavřena, výhru v této bitvě by to ještě neznamenalo.

Neřízený krach stále hrozí

"Řada investorů stojících mimo IIF se k dohodě nemusí přidat. Pak jsme jen krok od toho, aby Řecko vyhlásilo bankrot jednostranně," upozornil hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Pokud by k neřízenému bankrotu došlo, mělo by to nejspíš pro euro vážné a dlouho obávané důsledky. Začaly by se totiž věřitelům vyplácet pojistky proti bankrotu (Credit Default Swaps, CDS), což by rozšířilo nákazu po světovém bankovním systému a přichystalo by zřejmě podobný osud i jiným zemím eurozóny, včetně Itálie.
Někteří ekonomové však ve Wall Street Journal upozorňují, že strašení neřízeným bankrotem a jeho následky je jen vyjednávací taktikou zainteresovaných bank a že i neřízený bankrot může být "dokonale spořádaný."

I kdyby se ale k dohodě nakonec přidali všichni věřitelé, tedy i ti mimo spolek IIF, nemusí být podle některých ekonomů osekání řeckého dluhu dost razantní na to, aby se dluh Řecka stal pro zemi zvládnutelný.

"Bude to stačit? Já se bojím, že nebude," myslí si Vladimír Pikora z Next Finance o novém a větším osekání dluhu o 70 procent.
Karel Toman