Svědectví špióna: Učinit Havla známého a pak prezidentem. Tuto operaci řídil důstojník CIA Pavel Tigrid

Reformy: Karel Köcher: Pokud jde o náš příklon ke Spojeným státům po roce 89, domnívám se, že byl výrazně ovlivněn osobností Václava Havla. A vůbec celou operací Václav Havel, která probíhala po mnoho let a byla přímo řízena americkou Ústřední zpravodajskou službou CIA. Bez její intervence by se asi prezidentem stal Dubček. Ale byla obrovská snaha učinit Havla známou osobností a pak i prezidentem. Tuto operaci řídil Pavel Tigrid (vl. jménem Pavel Schönfeld, pozn. red.), americký občan a důstojník CIA.

To je příliš silná káva. Máte pro to nějaké důkazy?

Karel Köcher: V době svého působení v CIA jsem znal jeho šéfa Paula Redmonda, který mi o tom podrobně vyprávěl, takže si to ani nevymýšlím, ani neříkám něco jen z doslechu. Chtěl mě totiž také vyslat do Francie, ale pak z toho sešlo, mimo jiné proto, že jsem o to nestál. Základním smyslem této operace bylo oslabit sovětský blok. Týkalo se to sice malé skupiny, ale stala se velmi známou. Proto mohla posloužit jako destablizujicí element. Komunistický režim se s tím musel nějak vypořádat. Ztrácel tvář jak doma, tak v zahraničí, protože ji potlačoval.

Právě na obhajobě lidských práv a svobod stavěli Američané svůj postoj k helsinské konferenci.

Karel Köcher: To rozhodně. Pak se to začalo vyvíjet a bylo už jasné, že reformy jsou nevyhnutelné. Objevil se Gorbačov. V té době si sice ještě nikdo v Americe nepředstavoval, že se rozloží sovětské impérium, ale v každém případě se muselo počítat s tím, že satelitní státy snad získají určitou autonomii. V Havlovi Američané viděli osobnost, která bude mít vždy pochopení pro jejich zájmy. Proto ho podporovali jako vůdce disentu a po listopadu 1989 jako hlavu státu.

To mohl hrát z hlediska Američanů tak významnou roli?

Karel Köcher: Určitě ano, když se díky jejich pomoci stal světově proslulým. Jako dramatik rozhodně nedosahuje úrovně světové špičky – myslím třeba Ionesca, Pintera, Stopparda – ale když se to spojilo s disentem, vězením, vytvořil se mocný a politicky účinný mýtus. Obrovskou roli v tom sehrál Tigridův vliv. Měl prestiž u Havla i u Američanů, jeho doporučení přijímali prakticky bez výhrad.

Karel Köcher v rozhovoru s Milanem Syručkem

SYRUČEK Milan: Diplomacie v negližé, Mladá fronta, Praha 2005, s. 346-347

Kdo je Karel Köcher?
Karel Köcher (* 21. září 1934 v Bratislavě) – Karel František Köcher, Karl Koecher – československý špion, spolu s manželkou vyslaný v roce 1965 do USA, kde byli v roce 1984 odhaleni a zatčeni. Köcher se stal členem Komunistické strany Československa v roce 1958, od roku 1962 začal spolupracovat s I. správou Ministerstva vnitra ČSSR (československou rozvědkou) pod krycím jménem Pedro. Začátkem roku 1965 byl společně se svou manželkou Hanou vyslán přes Rakousko do USA. Do New Yorku přijeli v prosinci 1965.

V letech 1967–1969 byl Köcher poradcem v rozhlase Svobodná Evropa, zároveň studoval na Indiana University a Columbia University na filozofickém a ruském institutu, kde v roce 1970 obhájil doktorát a pak vyučoval na na katedře filosofie Wagner College. V roce 1970 manželé Köcherovi dostali občanství USA. Od roku 1972 Köcher pracoval v CIA, od 1973 jako analytik a překladatel s bezpečnostní prověrkou v její Foreign Broadcast Information Service v Rosslynu ve Virginii. Od konce roku 1975, kdy byl povýšen, působil v kanceláři CIA v New Yorku. Překládal psané nebo nahrané zprávy od agentů CIA v SSSR a Československu.

Své zprávy Köcher podával také přímo sovětské zpravodajské službě KGB. Köcherova manželka měla funkci kurýra. Původně pracovala jako laborantka, později cestovala jako obchodnice s diamanty a odvážela zprávy od Köchera a přivážela peníze od československé tajné služby.

V roce 1982 se FBI dozvěděla od československého špióna, přeběhlého na stranu USA, že Köcher, stále ještě překladatel tajných dokumentů pro CIA, pracuje pro československou rozvědku, a začala manžele Köcherovy odposlouchávat. V listopadu 1984 byli Köcherovi agenty FBI zadrženi a vyslýcháni. Koncem listopadu byli zatčeni, odsouzeni – Köcher na doživotí – a uvězněni.

V únoru 1986 byli manželé Köcherovi v Berlíně na pověstném mostě Glienicker Brücke spolu se třemi dalšími agenty vyměněni za sovětského disidenta Natana Šaranského a dalších šest osob. Köcherovi byli zbaveni občanství USA a z USA doživotně vykázáni.

V Československu pak Köcher pracoval nejprve na II. správě Federálního ministerstva vnitra a poté do roku 1990 v Prognostickém ústavu ČSAV.