Svět naruby: Velké firmy půjčují bankám

PatriaOnline: Dluhová a bankovní krize 2011-?? v Evropě otřásla, po finančním roku 2008, znovu a rozsáhle důvěrou investorů, což znovu vedlo k zamrznutí mezibankovního trhu financování. Že banky nevěří jedna druhé dokládá, kde skončila dlouhodobá likvidita, dodaná na mezibankovní trh Evropskou centrální bankou. Uložena zpět u ECB – alespoň zatím. Pakliže banky nevěří bankám a v některých zemích výběrem vkladů nedůvěru dávají rozsáhle najevo i drobní investoři (Řecko a zbytek jižní Evropy, Maďarsko), nelze očekávat, že klíčové firmy, tvořící páteř evropské ekonomiky, zůstanou v klidu. A také nezůstávají. Z vkladatelů bank na bázi důvěry (svěřuji ti své peníze, protože v tebe mám důvěru) se stávají jejich věřitelé na bázi „něco proti něčemu“.

PSA Peugeot Citroen, Johnson & Johnson nebo Pfizer patří mezi velké korporace, které obrátily vztah klient-banka naruby do pozice toho, kdo je ochoten vložit, ale už ne bez záruky. U bank si svoji likviditu nadále ukládají, ale skrze repo trh a zajištěně proti kolaterálu.

Výše zmíněná trojice velkých firem je podle zástupců institucionálně zajišťujících evropský repo trh poslední ukázkou hotovostně bohatých firem, řídících svou silnou cash flow, které skrze prostředníka vstoupily na trh dosud vyhrazený vztahu banka-banka nebo banka-centrální banka a nejistotu v podobě vkladů, který nejspíše (ale ne určitě) dostanou zpět vyměnily za trh se striktními garancemi před vstupem do vzájemného obchodu, kde proti poskytnuté hotovosti stojí jasně definovaný požadavek na množství a kvalitu kolaterálu (ochota k platbě za něj). „Dosud bylo běžným vztahem, že firma ráda uložila peníze u banky na nezajištěné bázi proti úroku. Nyní, následkem krize a obratu v pozici toho, kdo má hotovost a kdo ji potřebuje, vidíme firmy v pozici věřitelů zajištěných jinými aktivy banky,“ uvádí Frank Reiss, který zajištuje oblast repo obchodů v rámci Euroclear, bruselského vypořádacího centra vlastněného skupinou bank. Euroclear je největším administrátorem těchto obchodů v Evropě.

Velké evropské společnosti obhospodařují hotovost, která dosahuje typicky i mezi 15 až 20 miliardami eur. To je případ BP či Volkswagenu. Podle zprávy Moody’s k polovině roku 2011 neúplný vzorek velkých evropských firem disponoval volným cash flow v rozsahu zhruba 700 miliard eur. Tyto firmy se stavějí ve své „nové“ roli po bok pojišťoven či penzijních fondů, které s bankami obchodují na bázi kolaterálu. Repo obchod typicky stojí na tom, že jedna strana od druhé koupí kolaterál s povinností jej po určité domluvené době prodat zpět, ale za určitou nižší cenu (haircut). Velké firmy, na rozdíl od bank, potřebují na takový obchod prostředníka k administraci kolaterálu, obvykle jde tedy o třístranné repo.

Nárůst účasti firem dává vydělat společnosti Euroclear, jejímu rivalovi Clearstream, za kterým stojí Deutsche Börse a také dalším bankám, stojícím v jednom rohu trojúhelníku v obchodu. Těmi jsou vedle evropských domů například JPMorgan Chase, State Street či Bank of New York Mellon.

Reiss z Euroclear odhaduje, že zatímco v předchozích letech zprostředkované účasti firem na repo trhu patřily zhruba dvě až postupně nejvýše pět procent, rok 2011 ukázal na skokový nárůst až na 25 procent trhu (ICMA uvádí 22,3 % za 1H11) a tím také masívní nárůst třístranných repo obchodů. Podle posledních dostupných statistik ICMA za první polovinu roku 2011 (za druhou ještě nejsou) rozsah evropského repo trhu dosahoval zhruba 6,2 bilionu eur s dominancí obchodů banka-banka, následně banka-centrální banka a teprve pak se zapojením firem. Letošní obrázek bude jiný.

Depozita komerčních bank u ECB, dle včera zveřejněných dat, dosáhla 464 miliard eur a dle obchodníků v průběhu týdne přesáhnou půl bilionu. A to přesto, že ECB za tyto vklady bank platí 0,25 % při tržní sazbě u 0,36 % (mezibankovní trh). V rámci tříleté likvidity cestou nového nástroje ECB banky nedávno získaly 489 mld. EUR. ECB tak reagovala na očividnou hrozbu credit crunche. Banky zatím přemýšlejí, jak s těmito zdroji dlouhodoběji naloží. Přesto je krok ECB zřejmě jedinou schopnou cestou, jak trh postupně rozhýbat. „Draghi ukázal větší flexibilitu, než Trichet. Na současném trhu není prostor pro podporu ekonomiky fiskální expanzí keynesiánského typu. Trhy tuto strategii nevezmou,“ uvedla Deutsche Bank v dokumentu privátního charakteru pro německou vládu.