V USA dělají vše opačně než v Evropě. A vedou si lépe

PatriaOnline: Pokud porovnáme ekonomickou politiku Spojených států a eurozóny, vidíme naprosto opačné přístupy. V USA dávají přednost jen postupnému snižování fiskálních deficitů, v eurozóna se ale záměrně snaží o rychlé a souběžné snížení deficitů ve všech zemích. Zatímco Fed neváhá s financováním deficitů, v eurozóně se tak děje jen v omezeném rozsahu. Kvantitativní uvolňování v USA podpořilo spotřebu tím, že domácnostem umožnilo přístup k likviditě, v eurozóně bylo ale opět velmi omezené. A rozdíly jsou patrné i na známkách obnovy průmyslové základny, která těží z nižších mezd a nákladů na energie. V eurozóně tento vývoj nevidíme, což odráží rozdíly ve fungování trhu práce a v energetické politice.

Pokud tedy nebudeme používat teorie či ideologii, pak pragmatický pohled ukazuje, že Spojené státy si vedou lépe. Dosahují silnějšího růstu, investic a spotřeby, nezaměstnanost v USA klesá, sazby jsou nižší a probíhá obnova průmyslové báze. Vývoj nezaměstnanosti v eurozóně a v USA porovnává následující graf. U obou dosahovala na konci roku 2009 úrovně 10 %, v eurozóně došlo od té doby k nárůstu, zatímco nezaměstnanost v USA znatelně poklesla.
Co se týče fiskální politiky, ta se bude v USA od roku 2013 utahovat, evidentní je však rozdíl v celkovém přístupu. Po vysokých deficitech dojde ve Spojených státech pravděpodobně jen k jejich postupnému snižování, zatímco v eurozóně se bude snižovat rychleji a plošně.

Americké deficity byly přitom téměř zcela financovány Fedem (během QE2) a dalšími centrálními bankami. Na druhou stranu ECB provádí pouze omezené nákupy vládních dluhopisů. Tento rozdíl pramení z postavení dolaru, který představuje mezinárodní rezervní měnu. Vedle toho je Fed rozhodnutý udržet výnosy dlouhodobých dluhopisů nízko po delší dobu. To bezesporu vedlo i k poklesu míry úspor domácností a následné vyšší spotřebě. Zmíněné oživení amerického průmyslu dokumentuje například meziroční pohyb zaměstnanosti ve výrobním sektoru.
Mzdové náklady v USA jsou nyní díky lépe fungujícímu trhu práce o 25 % nižší než ve Francii a Německu. K tomu se přidávají nižší energetické náklady spojené zejména s nízkou cenou zemního plynu a celkovou energetickou politikou USA.