Velká parlamentní loupež ve stínu Ratha. Čtěte, kdo pro ni hlasoval

ParlamentniListy: Ve stínu projevu a hlasování o vydání poslance Davida Ratha v úterý Poslanecká sněmovna schválila, že v okamžiku přijetí eura Česká republika zaplatí do evropského záchranného mechanismu jen pro začátek částku v přibližné hodnotě 350 miliard korun, protože ESM může výši požadovaných částek libovolně navyšovat s tím, že státy jsou povinny do sedmi dnů požadovanou částku poslat.

Poslanci schválili vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací novely Lisabonské smlouvy ve vztahu k fungování ESM. Má jít o nový mechanismus stability pro členské státy EU, jejichž měnou je euro. Změna smlouvy má totiž umožnit vznik trvalého záchranného mechanismu eurozóny (ESM), do něhož budou členové eurozóny povinni vložit finanční vklady a záruky. Konkrétně jde o změnu článku 136 Lisabonské smlouvy.

 

Všichni poslanci TOP 09

Proti umožnění vzniku ESM hlasovaly Věci veřejné s výjimkou Milana Šťovíčka, který byl pro. Dále „čtyři stateční“ poslanci ODS, David Šeich, Radim Fiala, Aleš Rádl a Boris Šťastný, kteří hlasovali proti oficiálnímu stanovisku strany. Komunisté nepodpořili novelu Lisabonu tím, že se zdrželi (až na Stanislav Grospiče, který hlasoval přímo proti). Z nezařazených byli proti Vít Bárta, Michal Doktor a Jaroslav Škárka.

Pro hlasovali všichni poslanci TOP 09 a Starostů, většina ČSSD, poslanci Lidem, NS-LEV 2011 a drtivá většina poslanců ODS. Bylo potřeba minimálně 120 hlasů a pro návrh hlasovalo nakonec 140 poslanců.

 

Bianco šek a vylití českých peněz do kanálu

„Byl jsem proti tomu, abychom dávali bianco šek na to, že v budoucnu vyplatíme několik set miliard do Bruselu. My jsme tu krizi nezpůsobili. Nevím, proč bychom za to měli platit. Platit na krachující státy eurozóny je jako vylévat peníze do kanálu. Nemohl jsem zodpovědně hlasovat pro další zadlužení našeho státu v okamžiku, kdy se od úst odtrhává našim důchodcům a dalším potřebným. Nemohu alibisticky říkat, že bych zadlužil naši zemi až v okamžiku, kdy vstoupí do eurozóny. Zavázali jsme se k rozpočtové odpovědnosti a je rozpočtově nezodpovědné zavázat budoucí generace k placení toho, k čemu je zavážeme my jenom kvůli tomu, abychom udělali radost Angele Merkelové a Bruselu,“ řekl ParlamentnímListům.cz poslanec Boris Šťastný.

Jinou formou nepodpořili novelu Lisabonu ještě poslanci ČSSD Michal Hašek, Jan Babor a Richard Dolejš, kteří byli nepřihlášeni, dále Jiří Koskuba, Antonín Seďa a Jaroslav Vandas, kteří se zdrželi. Z ODS dále nepodpořil Jaroslav Plachý, David Vodrážka, Jan Florián a František Sivera, kteří nehlasovali, a Jana Černochová s Ivanou Weberovou, které se zdržely. Zdržela se i Kristýna Kočí a Pavel Bém nebyl přítomen.

 

Atomová finanční bomba

Vít Jedlička, předseda sdružení Reformy.cz, které před sněmovnou protestovalo proti schválení sněmovního tisku 348-E, upozornil, že ESM znamená finanční objem 9460 Rathových kauz, zadlužení 35 tisíc korun na jednoho občana včetně batolat a 70 tisíc korun na jednoho pracujícího, třicet procent státního rozpočtu ČR na rok 2012.

„350 miliard korun je suma, za kterou by se dal postavit Hradec Králové. Jednotliví občané stotisícového Hradce by určitě se sumou 3,5 milionu korun na hlavu dokázali Hradec znovu postavit. ESM je vlastně taková malá atomová finanční bomba shozená na jedno z českých krajských měst. Je to velká parlamentní loupež ve stínu Rathovy kauzy,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jedlička.

 

„Odvažuji se říct, že to, čeho Německo nedosáhlo pomocí wehrmachtu během druhé světové války, dosáhne nyní za pomoci Evropského stabilizačního mechanismu. Ten je už za samotnou hranou demokracie. Jeho úředníci budou mít naprostou imunitu, archivy budou zcela nepřístupné a státy mu k placení dávají bezpodmínečný a neodvolatelný závazek,“ řekl o ESM poslanec slovenské strany Sloboda a solidarita Jozef Kollár.

 

Ekonomický analytik Pavel Kohout nazval ESM eurotunelem. „Až Poslanecká sněmovna parlamentu ČR schválí tunel jménem Evropský stabilizační mechanismus, budeme ještě nostalgicky vzpomínat na Viktora Koženého. Ten se spokojil s málem. A aspoň neměl imunitu,“ uvedl Kohout a dodal: „ESM je v podstatě evropský autodestruktivní mechanismus. Nejen že ty země, které jsou v problémech, nezachrání, ale dokonce přinese problémy do zemí, kde zatím nejsou. Jedná se produkt takových šílených a dosti neodborných představ o tom, jak fungují finanční a kapitálové trhy. Bohužel díky tomu, že evropští politici vůbec nevědí, jak trhy fungují, byla koncipována tato naprostá zvrácenost.“

 

„Pan premiér v podstatě na plénu řekl, že v tuto chvíli se nás to vůbec netýká. Ale já si myslím, že to vůbec tak není. Pokud se Česká republika zavázala, že euro jednou přijme, tak se nás ta věc jednoznačně týká. A jestli za osm, deset, patnáct let bude Česká republika přijímat euro s tím, že bude muset zaplatit ty obrovské částky, tak to není fér vůči těm, kdo přijdou po nás a kteří se z toho nebudou moci vyvlíknout. Ta smlouva je nastavena tak, že tam nelze potom řešit nějaké kompromisy, jako snižování a podobně,“ upozorňuje poslanec VV Michal Babák.

 

Perverzní solidarita

„Je to zvrácená, perverzní solidarita. V roce 2010 byl průměrný slovenský důchod 378 eur, ale řecký 1365 eur. Čili solidarita spočívá v tom, že slovenský občan bude ze svého platit francouzské a řecké banky a vysoké řecké důchody. To je šílené. A někteří slovenští politici to navíc podporují,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda slovenské strany Sloboda a solidarita Richard Sulík.

 

Umožnění vzniku ESM kritizuje i děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík: „Je to přesně tak, že ti, kteří rozhazují, dostanou zaplaceno a protože budou první na řadě, tak se možná zachrání, ale jakmile přijde na ty vysoké dluhy velkých států - Itálie, Španělska a konec konců i Francie, tak nakonec žádný euroval nepomůže. Jen se prodlouží agónie eurozóny. Peníze jednoduše nebudou. Je paradoxní, že jeden z nejchudších  států eurozóny by měl doplácet na daleko bohatší, a je tragédií, když by se tyto peníze měly získat dalším navýšením deficitu těch zemí, které se aspoň nějakým způsobem snaží reformami snížit současné vysoké deficity. Euroval je naprosto nesystémovým řešením, nemůže vyřešit to, co vyvolalo krizi eurozóny a dluhovou krizi.“

 

Krize eurozóny

Schválení novely Lisabonu a ESM hájil ministr zahraničí Karel Schwarzenebrg: „Rád bych zdůraznil, že není v zájmu žádného členského státu Evropské unie ratifikačnímu procesu bránit a prodlužovat jej s rizikem prohloubení krize eurozóny. Vzhledem ke zmiňovanému výraznému napojení české ekonomiky na trh eurozóny a enormnímu zájmu České republiky na jeho stabilitě není skutečně vhodné schvalování rozhodnutí Evropské rady již dále odkládat.“

 

„Byl vytvořen evropský stabilizační mechanismus, který povede k tomu, že státy musí složit, v případě ČR se bude jednat o desítky miliard korun, v případě záruk dokonce o stovky miliard korun, v případě členství v eurozóně. Se vstupem do eurozóny budeme muset provést i právní akt, a to bude právě připojení k tomuto evropskému stabilizačnímu mechanismu. Považuji za poctivé vůči naší zemi, za poctivé vůči našim občanům a za poctivé vůči EU říci, že o tak zásadním kroku, jako je vstup do eurozóny a jako je vstup do tohoto evropského stabilizačního mechanismu, musí rozhodnout občané v referendu,“ řekl k problematice premiér Petr Nečas na 22. kongresu ODS 24. října loňského roku.

 

Nečasův handl s Merkelovou

Podle informací ParlamentníchListů.cz podpořil premiér Petr Nečas schválení novely Lisabonské smlouvy po dohodě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Německá kancléřka Angela Merkelová orodovala za schválení této novely Lisabonské smlouvy při návštěvě České republiky na začátku dubna. Prý vznikla tichá dohoda, že Merkelová nebude hlasitě kritizovat Nečase a Českou republiku za to, že nepřistoupila ke smlouvě o fiskální unii, když Česká republika schválí novelu Lisabonské smlouvy, která umožňuje vznik evropského záchranného mechanismu.

Touto dohodou Nečas patrně příliš nepotěší prezidenta republiky Václava Klause, protože ten ho ve svém dopise z 27. ledna 2011 žádal, aby výměnou za to, že by ČR neblokovala novelu Lisabonu, umožňující vznik záchranného mechanismu, získala v primárním právu trvalou výjimku z povinnosti přijmout euro. ČR se zavázala k přijetí eura v přístupové smlouvě.

 

Senátoři schválili: EU zaplatíme miliard, kolik jen chce. Návrh si prý ani nepřečetli

Senátoři ve středu večer po téměř ročním odkládání schválili takzvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který by měl sloužit k záchraně krachujících států eurozóny. Účast v tomto paktu by v okamžiku přijetí eura pro Českou republiku znamenala závazek 350 miliard korun. Návrh podpořilo 49 senátorů a někteří z nich dokonce vůbec netušili, o čem hlasují a co může přijetí návrhu pro naši zemi znamenat.

Neznalost některých senátorů z ČSSD vyplývá z rozhovorů s nimi, jejichž obsah redakci poskytl předseda pravicového libertariánského sdružení Reformy.cz Vít Jedlička, který schvalování ESM po celou dobu v Senátu sledoval.

 

„Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro“ – tak zní celý název návrhu, který by se podle EU měl postarat o krachující země eurozóny.

Jedličku především zaráží, že spousta senátorů se ani neobtěžovala zjistit si o materiálu, který projednávali, základní informace a řídili se jen pokyny svých stranických představitelů.

 

Senátoři netušili, k čemu zavázali daňové poplatníky

„Většina senátorů neměla evidentně vůbec tušení, o čem hlasují a ani je to nezajímalo, nikdo prostě nic nevěděl. Všechno to bylo jen rozhodnutí na příkaz vedení strany. Bylo jim jedno, že zadlužili český stát na několik generací dopředu,“ uvedl redakci ParlamentníchListů.cz nevěřícně Jedlička.

Ze schválené změny smluv pro nás podle něho vyplývá, že se onen závazek 350 miliard korun týká i nás, protože jsme se zavázali přijmout euro a nemáme momentálně žádný nástroj, jak se tomu vyhnout. „Paradoxně ti samí, co usilují o vstup do eurozóny, argumentují tím, že ESM se můžeme vyhnout tím, že nepřijmeme euro,“ podivuje se nad vystoupením některých senátorů v rozpravě před hlasováním.

Takový přístup zákonodárců je podle Jedličky selháním demokracie. „Lidé politice nerozumí a pak volí politiky, kteří se o ně vůbec nezajímají a pouze kývou na to, co jim jejich straničtí předáci nařídí. Spousta z nich ukázala, že ani netuší, o jakém návrhu hlasovali. Nejenže mnoho z nich netušilo, jak se v Evropském stabilizačním mechanismu hlasuje, ale oni ani nevěděli, o čem mluvím, když jsem se jich na ESM ptal,“ naštval se.

 

Musel se podívat do podkladů, co vlastně schvaluje

„Třeba senátor Marcel Chládek naprosto tápal a musel se podívat do svých podkladů, pro co vlastně tu ruku zvedl. Tohle je odpovědný přístup k práci zákonodárce, voleného zástupce občanů?“ líčil libertarián Jedlička.

Tragickou ukázkou nekompetentnosti je podle něho i další socialistický senátor a první náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Josef Táborský. Ten na Jedličkovu otázku, jakým způsobem se v ESM rozhoduje, propukl v dlouhé mlčení. „No… jak se rozhoduje? No… tam musí být prostá většina,“ reagoval po chvíli. „Ne, bohužel, tak to není,“ upozornil ho Jedlička. „Nevadí no,“ bral svoji neznalost s klidem senátor.

Další otázka na stejného člena horní parlamentní komory dopadla stejně. „Zdalipak víte, jestli rada guvernérů může navyšovat těch 350 miliard, k nimž jsme se zavázali?“ zkoušel předseda pravicového sdružení Reformy.cz senátorovy znalosti materiálu, o kterém hlasoval. „Podle mého názoru nemůže,“ řekl po chvíli Táborský, ale taktéž chybně.

Odpovědí na Jedličkovu závěrečnou otázku si navíc senátor protiřečil se svojí předchozí odpovědí. Jak prý zodpoví svým dětem, že pomohl ke schválení toho obrovského závazku. „Já si nemyslím, že bychom prohlasovali nějaký závazek. Musíme být věrohodní směrem k Evropské unii a závazkům, které si dáváme,“ řekl Táborský. Paradoxní je, že v předchozí odpovědi senátor uvedl, že náš závazek 350 miliard nemůže být dále navyšován, ve své závěrečné odpovědi však popřel, že bychom vůbec nějaký závazek schvalovali.

 

Plaťte. A hotovo

Smlouva o ESM ve znění dostupném v angličtině na webových stránkách Evropské rady ovšem mluví jasně: „Členové ESM se tímto neodvolatelně a bezpodmínečně zavazují zaplatit jakýkoliv kapitálový požadavek, který vůči nim bude učiněn a to do sedmi dnů od obdržení požadavku.“

České republiky by se taková povinnost týkala v okamžiku vstupu do Evropské měnové unie. A právě v souvislosti s tím několik zastánců ESM v Senáru argumentovalo tím, že se stejně euro přijmout nechystáme, nic to tedy pro nás neznamená a můžeme návrh klidně schválit. Problém je však v tom, že ČR se přijmout euro zavázala již dávno a sám premiér Petr Nečas nedávno odmítl přání prezidenta Klause, aby ze závazku přijetí společné evropské měny vyjednal pro náš stát výjimku.

Ruku pro zvedlo celkem 49 senátorů: Ivo Bárek, Zdeněk Besta, Jiří Dienstbier, Hana Doupovcová, Petr Gawlas, Marcel Chládek, Miloš Janeček, Jaromír Jermář, Karel Kapoun, Jiří Lajtoch, Pavel Lebeda, Miloš Malý, Miroslav Nenutil, Jozef Regec, Eva Richtrová, Jiřina Rippelová, Josef Řihák, Božena Sekaninová, Jaromír Strnad, Radek Sušil, Jaroslav Sykáček, Zdeněk Škromach, Milan Štěch, Josef Táborský, Dagmar Terelmešová, Martin Tesařík, Pavel Trpák, Petr Vícha, Dagmar Zvěřinová, Jan Žaloudík (všichni ČSSD). Richard Svoboda, Václav Vlček, Pavel Čáslava, Luděk Sefzig, Karel Šebek, Alexandr Vondra, Miroslav Škaloud, Veronika Vrecionová a Miloš Vystrčil z ODS. Dále Petr Pithart, Miluše Horská, Petr Šilar, Stanislav Juránek a Václav Koukal z KDU-ČSL. Za TOP 09 to byl Jan Horník, Adolf Jílek, Soňa Paukrtová a Jaromír Štětina a také nezařazená Alena Dernerová.

 

Proti schválení ESM bylo 9 senátorů: Petr Bratský, Jaroslav Kubera, Jiří Pospíšil, Jiří Oberfalzer, Zdeněk Schwarz, Milan Pešák (všichni ODS), Jiří Čunek z KDU-ČSL a nezařazení senátoři Jaroslav Doubrava (hnutí Severočeši.cz) a Petr Pakosta.

 

Hlasování se zdržel Vladimír Dryml z ČSSD, Alena Palečková z ODS a Václav Homolka s Martou Bayerovou z KSČM.

 

Z politických stran proti přijetí nejčastěji brojila Strana svobodných občanů prezidentova exporadce Petra Macha. Svobodní před každým ze sedmi plánovaných projednávání návrhu na demonstraci upozorňovali na stamiliardový závazek, který z přijetí ESM vyplývá.

 

O Evropském stabilizačním mechanismu bude ještě rozhodovat sněmovna, která to má v plánu na 38. schůzi, jež bude pokračovat ve středu 2. května a závěrečné slovo v případné ratifikaci bude mít prezident Václav Klaus.

 

 

Zaplatíte 350 miliard do Bruselu. Nečas se tak dohodl s Merkelovou

Senát minulý týden ve středu schválil několikrát odložený tisk č. 82, novelu Lisabonské smlouvy, která v případě vstupu České republiky do eurozóny zaváže náš stát zaplatit dle odhadu zhruba 350 miliard korun do evropského záchranného mechanismu ESM. Podle informací ParlamentníchListů.cz podpořil premiér Petr Nečas schválení novely Lisabonské smlouvy po dohodě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Poslanecká sněmovna by o stejné věci, tedy o vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro (ESM), měla v rámci tisku 348-E hlasovat příští týden ve středu. ODS, minimálně většina jejich poslanců, dle oficiálního vyjádření představitelů poslaneckého klubu tento návrh podpoří. Očekává se, že tisk podpoří určitě i TOP 09 a ČSSD. Je třeba ústavní většina.

 

ESM za nekritiku fiskální smlouvy

Podle informací ParlamentníchListů.cz německá kancléřka Angela Merkelová orodovala za schválení této novely Lisabonské smlouvy při návštěvě České republiky na začátku dubna. Prý vznikla tichá dohoda, že Merkelová nebude hlasitě kritizovat Nečase a Českou republiku za to, že nepřistoupila ke smlouvě o fiskální unii, když Česká republika schválí novelu Lisabonské smlouvy, která umožňuje vznik evropského záchranného mechanismu.

 

Touto dohodou Nečas patrně příliš nepotěší prezidenta republiky Václava Klause, protože ten ho ve svém dopise z 27. ledna 2011 žádal, aby výměnou za to, že by ČR neblokovala novelu, Lisabonu umožňující vznik záchranného mechanismu, získala v primárním právu trvalou výjimku z povinnosti přijmout euro. ČR se zavázala k přijetí eura v přístupové smlouvě.

 

„Přestože Česká republika dosud nepřijala euro a zmíněný mechanismus má platit pouze pro členské země eurozóny, otevírají se přijetím navrženého postupu do budoucnosti značná rizika ohledně dalšího směřování EU v hospodářské oblasti a schopnosti České republiky je ovlivnit a prosazovat své zájmy. Na tato rizika jsem Vás upozornil již ve svém dopise ze dne 18. listopadu 2010 a doporučil v souvislosti s připravovanou změnou Lisabonské smlouvy a ustavením permanentního krizového mechanismu nastolit požadavek na poskytnutí opt outu pro Českou republiku na zavedení eura, který by možná rizika pro nás omezil," napsal v dopise prezident.

 

Nečas ve středu na poslaneckém klubu ODS podle zdrojů redakce argumentoval tím, že když se schválí tato novela Lisabonu znamenající, že ČR bude muset ihned vyplatit do mechanismu zhruba 40 miliard a 310 miliard být připravena vyplatit v případě potřeby, bude to pro euroskeptiky a pro ODS silný argument proti přijetí eura.

 

Za přijetí eura draze zaplatíme

Že Česká republika bude muset do ESM vyplatit stovky miliard, řekl Nečas již na říjnovém kongresu ODS.

„Byl vytvořen evropský stabilizační mechanismus, který povede k tomu, že státy musí složit, v případě ČR se bude jednat o desítky miliard korun, v případě záruk dokonce o stovky miliard korun, v případě členství v eurozóně. Se vstupem do eurozóny budeme muset provést i právní akt, a to bude právě připojení k tomuto evropskému stabilizačnímu mechanismu. Považuji za poctivé vůči naší zemi, za poctivé vůči našim občanům a za poctivé vůči EU říci, že o tak zásadním kroku, jako je vstup do eurozóny a jako je vstup do tohoto evropského stabilizačního mechanismu, musí rozhodnout občané v referendu,“ přiznal Nečas.

 

Mohli jsme smlouvu zablokovat. Dost by to vadilo Německu

Tím, že se má vyhovět přání Angely Merkelové, argumentoval ve svém projevu na plénu Senátu i místopředseda ODS a ministr obrany Alexandr Vondra, který společně s Nečasem formuluje na vládě pozice ODS k politice vůči Bruselu. Jelikož se jedná o změnu primárního práva EU, mohla Česká republika tuto novelu, na rozdíl od smlouvy o fiskální unii, potopit.

„Jediný důvod, proč se to před jeden a půl rokem domluvilo, bylo Německo. ... Všichni víme, jak německý politický systém a ústavní soud velmi bedlivě dbá na soulad práva evropského a německého práva národního a protože víme, že v článku 125 smlouvy o fungování EU je zákaz bailoutu, tak kvůli tomu se dělala tato novela o jednom odstavci a dvou větách, které tady máte před sebou – pro to, aby to neshodil německý ústavní soud... Spolková kancléřka, jak jste si všimli, nedávno navštívila Prahu, vedla tu oficiální jednání, velmi slušně požádala, abychom dotáhli ratifikaci změny článku 136 do konce, a z tohoto důvodu já pro to odročení již hlasovat nebudu a jsem připraven tu hlasovat i pro tu novelu. Měsíc se samozřejmě ještě počkat dá, nic se nestane, ale nic se nestane ani na poli česko-německých jednání. Ta už prostě proběhla k uspokojení české vlády a české strany,“ řekl Vondra.

 

Ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg argumentoval při schvalování tím, aby se z nás nestali potížisté: „Já bych snažně prosil, abychom se konečně rozhodli a tuto smlouvu přijali. Všechny věcné otázky byly už dávno prodiskutovány. Další posunutí do konce května znamená jenom – i když bez toho se nevyhneme přijetí – další napínání našich partnerů a další pohoršení naší pověsti v rámci EU. Dávno jsme si tam už zjednali pověst věčného potížisty. A je pravda, že nevynecháváme jedinou možnost, jednu šanci udělat zase nějaký problém v EU. Jsme sice menší, ale i zde se zdatně snažíme, abychom naši pověst potížisty zachovali. Dle mého názoru to není prospěšné pro ČR, ani pro EU, tudíž bych chtěl velice poprosit tuto smlouvu schválit.“

 

Státy eurozóny se musí stát členy mechanismu

O co jde? Vláda předložila prostřednictvím ministra zahraničí Karla Schwarzenberga Senátu ke schválení Rozhodnutí Evropské rady z 25. března 2011, kterým se mění Smlouva o fungování EU (článek 136). Nedlouho po složitém dojednání tzv. Lisabonské smlouvy se mají pravidla fungování EU opět měnit, konkrétně v souvislosti s dluhovou krizí v eurozóně.

Změna smlouvy má EU umožnit zřízení mechanismu pro dotování a úvěrování států eurozóny neschopných hradit své závazky (takzvaný ESM, Evropský mechanismus stability). Účast v tomto mechanismu má být povinná pro všechny budoucí členy eurozóny včetně České republiky, čímž by byl náš stát zavázán přispět do systému 350 miliardami korun.

 

Varování ze Slovenska

Před tímto závazkem varoval české politiky i bývalý předseda slovenského parlamentu Richard Sulík, který je proti tomu, aby se Slovensko podílelo na dalších záchranných mechanismech eurozóny (EFSF, ESM) a ručilo tak prostředky ze svého rozpočtu. Kvůli otázce takzvaných eurovalů na Slovensku padla vláda Ivety Radičové.

„Česko nemá dohodnutou trvalou výjimku z eura, čili musí počítat s tím, že když bude souhlasit s touto novelou Lisabonské smlouvy, automaticky se v okamžiku povinného přijetí eura stane členem ESM. A pro Českou republiku by to bylo mnoho peněz. Lze říci, že by Česko vyhodilo zhruba 10 miliard eur z okna,“ varuje Sulík české zákonodárce ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz.

 

Mach (Svobodní): Kudy vláda posílá peníze do eurozóny

Česká republika není sice členem eurozóny, vláda Petra Nečase přesto slibuje eurozóně miliardy eur (= stovky miliard korun) na záchranu Řecka, Portugalska a dalších států platících eurem. Peníze mají jít jak z rozpočtu, tak z devizových rezerv spravovaných národní bankou. Nemají odejít hned, o jejich proplacení mají být požádány až příští vlády.

Parlament bude hlasovat o třech vládních návrzích, které dohromady znamenají přímé nebo nepřímé závazky České republiky uhradit eurozóně 425 miliard korun. Považuji za chybu, že se o těchto návrzích nevede dostatečná veřejná debata. O jaké tři návrhy se jedná? Jde o souhlas se smlouvou o Evropském stabilizačním mechanismu (ESM), o souhlas se zárukou za půjčku devizových rezerv Mezinárodnímu měnovému fondu a o navýšení členské kvóty v Mezinárodním měnovém fondu.

Podle dosavadních vyjádření se chystají všechny tři návrhy v parlamentu podpořit jak vládní poslanci, tak poslanci „opoziční“ ČSSD. Tomu se divím, protože to bude pravděpodobně příští vláda, a ne tato, kdo bude požádán o plnění těchto finančních slibů. Pojďme si postupně jednotlivé vládní návrhy rozebrat.

 

Navýšení členské kvóty MMF

 Vláda parlamentu předložila návrh dohody o Mezinárodním měnovém fondu (sněmovní tisk 556). Petr Nečas v důvodové zprávě poslancům říká, že dohoda „nebude mít dopad na veřejné rozpočty“. Není to pravda. Schválení dohody dá zelenou odeslání 36 miliard korun do MMF na krachující státy eurozóny. Rada MMF totiž dohodla „navýšení členských kvót“. Souhlas s navýšením české kvóty ze 33 na 66 miliard korun již dal zástupce vlády v MMF. Navýšení kvóty ale nabude právní moci, jen pokud se členské státy MMF shodnou na změně smlouvy o MMF. Když poslanci schválí změnu dohody o MMF, pošleme ihned z devizových rezerv do MMF 36 miliard korun.

 

Půjčka MMF pro eurozónu

Česká vláda také slíbila Mezinárodnímu měnovému fondu další peníze formou půjčky, a to ve výši 39 miliard korun. Dohodla se na tom EU na prosincovém summitu Evropské unie. Původně jsme byli požádáni o 89 miliard korun, vláda nakonec rozhodla, že tam pošleme půjčku „jen“ 39 miliard.

 Protože vláda je zadlužená a peníze nemá, chtěla, aby peníze poslala Česká národní banka. Protože ČNB nevěří, že by MMF byl schopen peníze splatit, řekla vládě, že půjčku poskytne, jen když se za peníze vláda zaručí. Vláda k takové záruce potřebuje souhlas parlamentu.

 Když dá nyní parlament souhlas se zárukou, bude to znamenat, že ČNB odešle 39 miliard do MMF na půjčky pro Řecko a Španělsko – a až Řecko a Španělsko nebudou schopny půjčky vrátit, nevrátí nám půjčky ani MMF. V ten moment bude muset vláda jako ručitel zaplatit 39 miliard korun ze státního rozpočtu. Pravděpodobně to nastane v roce 2016.

 

Smlouva ESM

 Největším z transferů je ale smlouva o ESM, o níž měla sněmovna hlasovat už včera 9. května (sněmovní tisk 348-E). Premiér Petr Nečas dal před rokem na zasedání Evropské rady souhlas se změnou smlouvy o fungování EU. Dosud smlouvy o EU stanovily, že členské státy neručí za dluhy jiných členských států. Tato změna smlouvy to mění a má umožnit vznik dluhové unie zvané ESM (Evropský mechanismus stability), který má být povinný pro všechny státy eurozóny. Povinnost vstoupit do eurozóny se týká i České republiky. Premiér odmítl výzvu prezidenta, aby sjednal pro Českou republiku trvalou výjimku ze zavedení eura. Když nyní řeknou poslanci ano změně smlouvy o EU, bude moci jakákoliv příští nebo nynější politická reprezentace odsouhlasit vstup do ESM a k zavedení eura u nás ani EU nepotřebuje náš souhlas.

 Jak uvedlo ministerstvo zahraničí ve zprávě pro senátory: „Konečný závazek České republiky (ze smlouvy o ESM) bude činit cca 40 miliard korun splaceného kapitálu a povinnost v případě potřeby dodat dalších cca 310 miliard korun.“ Tyto platby se nás budou týkat, jakmile se staneme součástí eurozóny, o čemž rozhodne Evropská rada.

Jediný způsob, jak nyní zabránit tomu, aby kdokoliv v budoucnu rozhodl o začlenění ČR do dluhové unie ESM, je odmítnout změnu smlouvy o fungování EU, která zřízení ESM umožňuje.

 

 Je na pováženou, když Česká republika posílá a slibuje posílání peněz na krachující eurozónu, když sama není členem eurozóny a je sama zadlužená. Je na pováženou, když vláda na jedné straně zmrazuje důchody a na druhé straně slibuje stamiliardy do ciziny. Vláda lehkomyslně slibuje peníze eurozóně přes MMF a přes ESM. Částky, o které se jedná, přesahují představivost člověka.

 

Poslanci spí, nebo nic netuší

 Nejhorší na tom ale je, že tyto sliby se dějí za neinformovanosti poslanců. Premiér Nečas, ministr financí Kalousek a ministr zahraničí Schwarzenberg.

 

 

Eurotunel za stamiliardy. I Kožený by blednul závistí, říká ekonom

Na červnové schůzi, která začíná v úterý, by se s největší pravděpodobností mělo hlasovat o novele Lisabonu, jež umožní vznik evropského záchranného mechanismu ESM. Ekonom Pavel Kohout varuje, že schválení smlouvy nás zaváže jen pro začátek zaplatit 350 miliard korun. Mechanismus označil za eurotunel, před kterým by i Viktor Kožený blednul závistí. Podobný názor má i člen Rozpočtového výboru Michal Babák z VV.

Podle Kohouta České republice nejen hrozí to, že bude muset v případě schválení novely Lisabonu a přijetí do eurozóny zaplatit stamiliardové částky, ale mechanismus podle něho navíc ekonomikám států nepomůže a nebude fungovat.

 

Jánošík naruby stáhne do dluhové pasti další státy

„Ten mechanismus nebude fungovat. Navíc bude natolik finančně nákladný pro některé zúčastněné státy, že sám je stáhne do dluhové propasti a krize. Když nějaká menší ekonomika typu Slovenska dostane z Bruselu, respektive z Lucemburku, kde má ten fond sídlit, fakturu, aby zaplatila tolik a tolik miliard euro záchranného mechanismu do týdne, tak to je samozřejmě velký náraz. To bude finančně destabilizovat celou menší ekonomiku tím více, že bude platit nadproporčně více, než kolik by odpovídalo její ekonomické výkonnosti,“ řekl ParlamentnímListům.cz ekonom Pavel Kohout.

Podle Kohouta je ESM svým způsobem „Jánošíkem naruby“, čili že relativně chudší státy, kde má obyvatelstvo nižší příjmy, budou muset dotovat státy, kde si lidé žijí lépe. „Nejhorší na tom je, že ty obrovské náklady nakonec stejně ničemu nepomůžou. Někdo by mohl argumentovat tím, že je nutná určitá míra solidarity. Největší problém je, že ani ta solidarita nepomůže, protože problémy těch zemí nejsou řešitelné nějakým fondem,“ upozorňuje.

Nostalgická vzpomínka na Viktora Koženého

 

Ekonomický analytik Kohout nazval ESM eurotunelem. „Pokud Poslanecká sněmovna parlamentu ČR schválí tunel jménem Evropský stabilizační mechanismus, budeme ještě nostalgicky vzpomínat na Viktora Koženého. Ten se spokojil s málem. A aspoň neměl imunitu,“ uvedl Kohout a dodal: „ESM je v podstatě evropský autodestruktivní mechanismus. Nejen že ty země, které jsou v problémech, nezachrání, ale dokonce přinese problémy do zemí, kde zatím nejsou. Jedná se produkt takových šílených a dosti neodborných představ o tom, jak fungují finanční a kapitálové trhy. Bohužel díky tomu, že evropští politici vůbec nevědí, jak trhy fungují, byla koncipována tato naprostá zvrácenost.“

 

Kohoutovi se nelíbí, že vláda, která sama sebe označuje za rozpočtově odpovědnou, tímto krokem zatíží v budoucnu státní rozpočet a příští generace. „Vláda, která uprostřed ekonomické krize zvyšuje daně a přistupuje na takovouto věc...To se nedá už slušně komentovat,“ zlobí se Kohout.

 

„Rizika z toho, že platby do eurofondu se mohou bez omezení navyšovat, jsou obrovská. To pro některé ekonomiky může být úplně likvidační. Logika stojící za vznikem těchto fondů vyplývá z toho, že existují nějací spekulanti z hedgeových fondů, kteří jsou kapitálově strašně silní, a je nutné ukázat, že evropské vlády mají ještě více kapitálu, aby se lekli a nechali spekulací. To je ale úplně špatná úvaha. Je to totální nepochopení toho, jak trhy fungují. Toto by bývalo mohlo fungovat v roce 1992, kdy byl proveden spekulativní útok na Evropský směnný mechanismus (ERM), ale dnes je ekonomika v úplně jiné situaci. Jakékoli fondy podobného typu jsou naprosto škodlivé a kontraproduktivní,“ upozorňuje Kohout.

Kožený byl proti ESM amatérským tunelářem

 

Proti novele Lisabonské smlouvy, která umožňuje vznik ESM, se staví i Věci veřejné. „Při přijetí eura budeme muset automaticky poslat částku v hodnotě 40 miliard korun do ESM a dalších 310 miliard budeme muset do sedmi dnů poslat na požádání vedení ESM. Alarmující je, že na základě smlouvy i takto vysoká částka se kdykoli a jakkoli může zvednout. My jako v uvozovkách malá zemička nebudeme mít absolutní kontrolu nad tím, kam ty peníze jdou, za jaké úroky budou poskytovány. Neměli bychom podepisovat něco, co nás bude nutit posílat peníze někam, kde vůbec nad těmi financemi nebudeme mít kontrolu,“ řekl ParlamentnímListům.cz člen Rozpočtového výboru sněmovny Michal Babák.

 

„Souhlasím s ekonomem Kohoutem, že se jedná o eurotunel a Viktor Kožený byl ve srovnání s tímto amatér. O tunel jde. Budou to ovládat Francie s Německem a budou určovat, kam ty peníze půjdou. My vidíme i na příkladu Řecka, že se vytlouká klín klínem. Peníze se pošlou do záchranného mechanismu a ty se pak pošlou do komerčních bank,“ dodal Babák.

 

Perverzní solidarita

Babákovi vadí, že občané relativně chudších států by se museli podílet na placení občanů, kteří si žili nad poměry jako třeba Řekové. „Není fér tímto způsobem podporovat nezodpovědné Řeky, když si jiní utrhávají od úst.“

„Je to zvrácená, perverzní solidarita. V roce 2010 byl průměrný slovenský důchod 378 eur, ale řecký 1365 eur. Čili solidarita spočívá v tom, že slovenský občan bude ze svého platit francouzské a řecké banky a vysoké řecké důchody. To je šílené. A někteří slovenští politici to navíc podporují,“ řekl ParlamentnímListům.cz podobně předseda slovenské strany Sloboda a solidarita Richard Sulík.

 

„Je to přesně tak, že ti, kteří rozhazují, dostanou zaplaceno a protože budou první na řadě, tak se možná zachrání, ale jakmile přijde na ty vysoké dluhy velkých států - Itálie, Španělska a konec konců i Francie, tak nakonec žádný euroval nepomůže. Jen se prodlouží agónie eurozóny. Peníze jednoduše nebudou. Je paradoxní, že jeden z nejchudších  států eurozóny by měl doplácet na daleko bohatší, a je tragédií, když by se tyto peníze měly získat dalším navýšením deficitu těch zemí, které se aspoň nějakým způsobem snaží reformami snížit současné vysoké deficity. Euroval je naprosto nesystémovým řešením, nemůže vyřešit to, co vyvolalo krizi eurozóny a dluhovou krizi," řekl v rozhovoru pro server ParlamentníListy.cz děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík.

 

Týká se nás to. A velmi

Babák se vymezil proti tomu, že premiér Petr Nečas argumentoval ve sněmovně tím, že se nás v této chvíli tento problém netýká.

„Pan premiér v podstatě na plénu řekl, že v tuto chvíli se nás to vůbec netýká. Ale já si myslím, že to vůbec tak není. Pokud se Česká republika zavázala, že euro jednou přijme, tak se nás ta věc jednoznačně týká. A jestli za osm, deset, patnáct let bude Česká republika přijímat euro s tím, že bude muset zaplatit ty obrovské částky, tak to není fér vůči těm, kdo přijdou po nás a kteří se z toho nebudou moci vyvlíknout. Ta smlouva je nastavena tak, že tam nelze potom řešit nějaké kompromisy, jako snižování a podobně,“ upozorňuje Babák.

 

Neprůhledná akciovka a prázdné řeči o rozpočtové odpovědnosti

Podle Babáka se fond ESM podobá neprůhledné akciovce. „Ti, co budou rozhodovat, budou mít absolutní imunitu. Budou nakládat libovolně s našimi penězi, ale v případě, že se s nimi něco stane, budou absolutně beztrestní. Ideální prostor pro tunelování." 

Poslanec považuje za skandální, že vláda, která se zaklíná rozpočtovou odpovědností, chce zatížit budoucí generace obrovskými výdaji a bianco šeky do EU.

„Vláda si protiřečí. Vítáme rozpočtovou odpovědnost, ale toto jde jasně proti tomuto principu. Vláda proklamuje vyrovnaný rozpočet, ale podepisuje něco, co zamezí tomu, aby ČR měla vyrovnaný rozpočet. Vláda tu teď zvyšuje daně českým občanům, aby pak tyto peníze mohli být poslány státům eurozóny. To je absurdní a je to nefér vůči našim občanům. Jsme svéprávná země, abychom o tom mohli jednat. Nemůžeme podepisovat něco, co jde proti naší zemi. Musíme přemýšlet nad tím, jak hájit především zájmy českých občanů, a ne občanů EU.