Vláda rozhodne o miliardové půjčce pro MMF

První zprávy: Kolik a zda vůbec půjčíme z devizových rezerv České národní banky Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu eurozóny bude projednávat vláda.
Podle premiéra Petra Nečase (ODS) je vyloučené, aby šlo o původně avizovanou sumu 90 miliard korun.

O miliardovou půjčku MMF se na středeční schůzi s největší pravděpodobností strhne velká debata, vláda se k tomuto tématu vrací již potřetí.

Vrcholný summit lídrů evropské sedmadvacítky se v Bruselu koná 30. ledna a do tohoto data musí být národní pozice ujasněná.

Po předchozím jednání svého kabinetu premiér uvedl, že částka by musela být velmi výrazně nižší, než je eurozónou požadovaných 89 miliard korun. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na jednání přinese detailní návrh s konkrétními parametry.

Na půjčce MMF se vloni v prosinci dohodli lídři Evropské unie v Bruselu. 150 miliard eur mají poskytnout státy eurozóny, dalších až 50 miliard mohou přispět další členské země unie. Na Česko podle původních propočtů vyšla suma 3,5 miliardy eur, tedy zhruba 90 miliard korun.

Půjčku už odmítl prezident Václav Klaus, jasně ji podporuje naopak TOP 09. Podmínky pomoci zatím nejsou hotové. Státní rozpočet by v případě, že se Česko MMF půjčit odhodlá, přišel o peníze kvůli horšímu úročení. Mohlo by jít až o miliardu korun ročně.

Proti poskytnutí miliardové půjčky MMF budou ve středu od 9 hodin před sídlem vlády, Strakovou akademií v Praze, protestovat příznivci politické strany Suverenita - Blok Jany Bobošíkové. Šéfka strany je toho názoru, že jakákoliv podpora současné eurozóně není ničím jiným než zbytečným litím peněz do černé díry, které nic neřeší.

Na programu jednání je i novela insolvenčního zákona, která počítá s možností odmítnutí insolvenčního návrhu věřitele pro jeho zjevnou bezdůvodnost. Novela z dílny ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) za takové podání zavádí pokutu až do výše 50 tisíc korun.

"Cílem předkládaného návrhu zákona je snaha zamezit podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů, které je iniciováno nepoctivými úmysly, a ve svém důsledku tak zabránit možným negativním dopadům na fungování zdravé společnosti," zdůvodnil návrh rezort spravedlnosti.

Norma reaguje na rozmáhající se praxi podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů, kteří se svým podáním snaží dotčeného soutěžícího eliminovat z dalšího konkurenčního boje.

Vláda se bude rovněž zabývat předlohou, která má zabránit častému hlasování o nedůvěře vládě. Podle novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny České republiky, která zavádí institut konstruktivního vyjádření nedůvěry, vyjádřit nedůvěru vládě v budoucnu možná půjde jen v situaci, kdy už je sněmovna dohodnutá na jméně nového premiéra.

"Podle návrhu by mohla Poslanecká sněmovna vyslovit nedůvěru vládě za předpokladu, že jí návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry předloží nejméně 50 poslanců a tento návrh současně musí obsahovat jméno kandidáta na nového předsedu vlády, který bude s touto kandidaturou souhlasit," vysvětluje dále předkládací zpráva.

Novela zákona navíc upravuje také četnost takových hlasování. Cílem úpravy je podle předkladatelů snaha zvýšit politickou stabilitu.

Zavedení institutu konstruktivní nedůvěry úzce souvisí i se změnou Ústavy České republiky. Proto kabinet Petra Nečase (ODS) na svém středečním zasedání posoudí i novelu ústavního zákona, která institut konstruktivní nedůvěry právně zakotví.

Institut konstruktivní nedůvěry není v Evropě ojedinělým rysem politického systému, využívají ho například v Německu, Maďarsku, Polsku, Slovinsku nebo ve Španělsku.

(rp,mfx)